Čeština‎English

Jazykáři trvají na zachování povinnosti druhého cizího jazyka v ZŠ

Z domova 21.4.2022 Markéta Brücknerová Archivovaný článek

Zástupci výuky cizích jazyků na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (PdF UK) se dnes opět vyslovili proti zrušení povinnosti druhého cizího jazyka v základních školách. V petici na podporu druhého jazyka se podle nich nashromáždilo 2400 podpisů. Jazykáři nesouhlasí s argumenty ministerstva školství pro zavedení volitelnosti druhého cizího jazyka. Výuka dalšího cizího jazyka podle nich děti nezatěžuje, ale naopak obohacuje. Zástupci fakulty to dnes řekli na tiskové konferenci.

Výuka druhého cizího jazyka je od roku 2013 povinná plošně v osmé a deváté třídě. Expertní panel ministerstva školství v březnu navrhl, aby si ho žáci mohli volit dobrovolně. Podle vedoucího expertního panelu Jana Jiterského by ministerstvo mělo podporovat jeho výuku pro žáky, kteří o něj budou mít zájem. Úřad by chtěl snížit požadavek na minimální počet žáků v tomto předmětu.

Zástupci jazykářů z PdF UK, asociací a dalších institucí již dříve uvedli, že s tím nesouhlasí. Zorganizovali mimo jiné petici, která se uzavřela ve středu a kterou podpořilo kolem 2400 lidí, řekl dnes vedoucí katedry francouzského jazyka na PdF UK Tomáš Klinka. Iniciativu jazykářů podpořili také velvyslanci Francie, Španělska, Německa či Rakouska, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Francouzko-česká obchodní komora nebo Česko-německý fond budoucnosti, uvedl.

Zrušení povinnosti druhého cizího jazyka může podle Klinky znamenat masivní úbytek žáků, kteří se ho budou učit. Poukázal na to, že před rokem 2013 ho měla 110.000 žáků a po zavedení povinnosti jejich počet vzrostl na 330.000. Odmítl argument, že se učitelé bojí o svou práci. Jak řekl, pedagogové většinou učí dva předměty, takže by se podle něj jen „přesunuli jinam“. Rozhodnutí zrušit povinnost druhého cizího jazyka označil za čistě politické.

„Nejčastějším argumentem ministerstva je, že výuka dalšího cizího jazyka je pro žáky příliš náročná,“ řekl. Podle něj ale ministerstvo pro toto tvrzení neuvádí žádné podklady. Jiterský dnes v rozhovoru s ČTK připustil, že data k tomu nejsou. Upozornil, že chybí ale i pro tvrzení jazykářů, že zrušení povinnosti druhého cizího jazyka by mělo negativní vliv na uplatnění lidí na trhu práce.

Cílem výuky na základní škole je podle Klinky dosažení úrovně A1, tedy zcela základní schopnosti se v jazyce dorozumět. Výuka cizích jazyků ale zároveň vede k respektu k jiným kulturám, zdůraznil. Možnost volby druhého jazyka by podle zástupců jazykářů na PdF UK rovněž mohlo vést k dalšímu zvyšování nerovností mezi dětmi z různě vzdělaných a majetných rodin.

Klinka připustil, že většina ředitelů škol a možná i rodičů zrušení druhého cizího jazyka podporuje. V ČR podle něj chybí celková strategie jazykové výuky. Poukázal na to, že střední škola na výuku druhého cizího jazyka ze základní školy nemusí navazovat a rodiče pak nevidí přínosy, které výuka druhého cizího jazyka má.

Návrh zavést volitelnost druhého cizího jazyka podpořil spolek Pedagogická komora. Podle něj by škola měla mít povinnost druhý jazyk nabídnout, ale zároveň by měla žákům umožnit vybrat si i jiný volitelný vyučovací předmět. Vyplývá to z informací, které ČTK zaslal předseda spolku Radek Sárközi. Spolek má podle svého webu 2900 členů. Na základních školách v ČR je podle statistik ministerstva kolem 88.800 učitelů.

Zdroj: ČTK

Zobrazit články autora

Markéta Brücknerová

Sledovat
Sleduje: 4
X

Sledovat

E-mail: *
21.4.2022 Markéta Brücknerová Archivovaný článek
Zobrazit Skrýt

Komentáře k článku (0)

Napsat komentář

Napsat komentář