Nejoblíbenějším učitelem v anketě Zlatý Ámos se stal Dominik Simon
Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku dnes získal Dominik Simon ze Základní školy An...
Číst článekKdyž jsme promýšleli základní obsah projektu iKAP2, který směřuje ke zlepšení kvality odborných praxí budoucích předškolních pedagogů, položili jsme si důležité otázky:
Zjištění byla pro nás velmi zajímavá. Předškolní pedagog, tedy ten, kdo vzdělává děti předškolního věku, už dávno není jen učitel/ka mateřské školy. Je to i vedoucí klubů a kroužků zájmových skupin předškolních dětí v DDM či SVČ, pedagog speciální mateřské školy, učitel přípravné třídy u základních škol, ale i asistenti pedagoga, pracovník v dětských skupinách atd. Pokud bude přijat návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, může to být i školní logoped a sociální pedagog.*
Různorodost těchto institucí je dána mnoha novými podmínkami. Věkové složení dětí v předškolním vzdělávání a jejich specifické potřeby jsou velmi rozdílné. Najdeme zde děti již od dvou let, ale také – pokud mají odklad povinné školní docházky, zde mohou být děti téměř osmileté. Přibývá dětí s odlišným mateřských jazykem, v poslední době zejména dětí uprchlíků z Ukrajiny. V mnohých mateřských školách probíhá inkluzivní vzdělávání dětí, které mají nejrůznější zdravotní či vývojové problémy a potřebují specifický přístup a péči.
Na tyto potřeby již zareagovala celá řada vzdělavatelů. Místo dřívějšího jediného oboru – předškolní pedagogiky (nebo učitelství v MŠ), obvykle školy vytvořily i další obor – předškolní a mimoškolní pedagogika, mnohé vzdělávají i sociální pedagogy, asistenty pedagoga atd.
Žáci a studenti těchto oborů vždy mají jako povinnou součást studia absolvování pedagogické praxe v předškolních institucích, nejčastěji právě v mateřských školách. Délka, obsah a cíle jejich praxí jsou pochopitelně různé. V základě sice vycházejí z RVP pro typ studia (například pro SOŠ pedagogické), ale školy mají poměrně velkou volnost v jejich zařazení a náplni.
Pro zvýšení kvality a efektivity praxí je ale ideální, když učitelk/ka, která bude mít praktikanta ve třídě nebo skupině předškolních dětí (mentor), ještě před jejím zahájením dostane základní informace. Dozví se již předem, jakou školu praktikant studuje a ze kterého je ročníku, pro jakou profesi je připravován a co konkrétně od praxe škola očekává, co by se měl praktikant naučit, co si vyzkoušet, jaké materiály má získat atd. Také je ideální získat informace přímo od praktikanta – jaká jsou jeho očekávání, ale třeba i obavy, v čem jsou jeho silné a slabší stránky. Podle toho je možné jej zařadit do nejvhodnější třídy, zorganizovat průběh praxe jemu “na míru“.
Z první etapy projektu iKASP2, tedy ze screeningových dotazníků a dalších šetření v mateřských školách zapojených do projektu vyplynulo, že to jsou informace, které mnohým mentorům chybí a často se je dozvídají od praktikanta „za pochodu“ teprve v průběhu praxe.
Přitom v mnohých mateřských školách probíhá během školního roku několik praxí – střídají se zde praktikanti z různých typů škol a zaměření. Někteří přinášejí s sebou písemné informace od vysílající školy, někteří si vše domlouvají pouze ústně, což může vést k mnohým nedorozuměním a zbytečným problémům.
Také výběr mateřské školy často probíhá poměrně nahodile, praktikanti přicházejí na praxe do té, kterou mají blízko bydliště, nebo tam, kde jsou prostě ochotni jej přijmout. Někdy proto praktikant nemůže dostatečně naplnit cíle praxe, které plynou ze specifik jeho studijního oboru (např. seznámit se s pozicí asistenta pedagoga, pracovat s dětmi s OŠD…).
Jak by bylo možné tuto situaci zlepšit?
Prvním krokem je co nejvíce se navzájem poznat a komunikovat o podobě a náplni praxí. Proto jsme se rozhodli uskutečnit setkání zástupců vzdělavatelů a mateřských škol (mentorů) formou dvou kulatých stolů, které proběhly 3. a 12. května 2022 v krásných prostorách Hospodářské komory HMP. Sešli se zde zástupci vzdělavatelů z Prahy: VOŠ a SOŠ pedagogická z Prahy 6, VOŠ sociálně pedagogická a teologická JABOK, SPGŠ Futurum, SOŠ Evangelická akademie a SSOŠ a SSOU Bean a zástupci institucí praxe, zapojených do projektu.
V úvodu vzdělavatelé představili vlastní školu, její studijní obory a specifika. Přítomné mentorky z různých MŠ a DDM představily svoje zařízení, nabídku aktivit pro děti i specifika, která mohou studentům při praxi nabídnout (např. práci s dětmi s OMJ, seznámení s logopedickou péčí či s rozšířenými pohybovými aktivitami, ukázku práce ve třídě, kde je zaměstnán i asistent pedagoga atd.).
Následovala skupinová aktivita, při které spolupracovali zástupci vzdělavatele a mentorů, případně i další členové odborného týmu. Společně promýšleli, jaké jsou očekávané cíle praxe v jednotlivých studijních oborech a jednotlivých ročnících, na jaké poznatky či praktické dovednosti je možné na praxi navázat, a zejména co by praktikantům k tomu mateřská škola mohla nabídnout, tedy jak praxi nejlépe konkrétně zacílit.
Na tuto aktivitu dostali vzdělavatelé předem jednoduchou tabulku, kterou si mohli promyslet nebo předvyplnit. Ze společné diskuse vyplynulo mnoho zajímavých podnětů, které po přepsání a dopracování, budou sloužit jak důležitý informační materiál do připravované metodiky praxí. Chceme tím umožnit základní orientaci pro všechny, kteří praxe žákům a studentům různých škol poskytují.
Menší prostor byl věnován i otázce, jaké formy dokumentace jsou používány. Tomuto tématu bude třeba věnovat některé z dalších setkání. Na setkání rovněž zazněl podnět, že by bylo vhodné postupně vytvořit společnou databázi institucí (MŠ, DDM…), které nabízejí možnost realizovat v nich praxe. Byla by zde uvedena i jejich stručná specifikace (například věkově homogenní či heterogenní třídy, alternativní forma vzdělávání, probíhající integrace atd.), aby vzdělavatelé pro své praktikanty mohli vybírat zařízení již s konkrétním záměrem.
Osobní setkání vzdělavatelů a mentorů bylo pro obě strany velmi přínosné a budeme v podobných akcích i nadále pokračovat.
*Poznámka – pro zjednodušení textu používám pro všechny výše uvedené instituce praxe jen název „mateřská škola“
Autor: Mgr. Hana Nádvorníková, metodička projektu
Komentáře k článku (0)
Napsat komentář