ROZHOVOR: Polytechnická výchova pomáhá studentům lépe poznat jejich vlastní zájmy a schopnosti, říká Pavel Finger, místopředseda HKP

Nedávno jste se zúčastnil otevření 39. polytechnického hnízda v Praze. I žáci základních škol si díky polytechnické výchově mohou v praxi vyzkoušet např. profesionální gastro-přístroje, jinde zase na vlastní kůži ověřit principy robotiky a mechaniky. Jak vy vnímáte začlenění polytechnické výchovy do osnov a jaký to podle vás může mít vliv na budoucí směřování studentů?

Žáci na základních školách mají velmi zřídka reálnou představu o svém budoucím povolání. Obvykle se pak pod tlakem rodičů hlásí na všeobecná gymnázia, a tak dochází k nedostatku kvalifikovaných řemeslníků a místo toho mnohdy systém produkuje podprůměrné studenty. Polytechnická hnízda jsou místem, ve kterém může dojít k vyvolání zájmu o následné studium, které je lépe zaměřené podle zájmů či schopností žáka. A to je, jak se říká, „k nezaplacení“.

Do školních osnov se stále častěji daří dostávat také výchovu k podnikavosti. Jsou podle vás současní studenti středních a vysokých škol dostatečně připraveni na to, aby sami začali podnikat? Jak by jim případně mohla být škola více nápomocná?

Na úrovni středních a vysokých škol dochází často k vedlejší práci studentů ve firmách. Znám případy, kdy student střední či vysoké školy má i více než dva souběžné úvazky. Tím se samozřejmě v různé míře setkává s reálnou podnikatelskou praxí. Školy, které podnikavost učí jen teoreticky, by měly navazovat spolupráci s podnikatelským sektorem, do výuky zařazovat přednášky odborníků z praxe a také podporovat rozumnou formu práce studentů ve firmách.

Jaký je Váš názor na praxe studentů v malých a středních podnicích? Mají firmy prostor na to, aby se studentům mohli dostatečně věnovat?

Myslím, že již dlouho není práce studentů ve firmách formální, ale při současné vysoké míře zaměstnanosti je to pro firmy významným přínosem. Pak samozřejmě mají aktivní přístup ke studentům. Z vlastního působení ve společnosti CRIF to mohu jen potvrdit.

Finanční gramotnost dětí je dalším častým tématem, které vídáme v článcích. Kdy by se podle vás měly děti s tímto pojmem setkat poprvé?

Finanční gramotnost je obecně velké téma. Internet je plný investičních rad, které ale sledují zájmy jejich poskytovatelů a často čtenáře matou a vytvářejí mylné představy. Snaha dostat do podvědomí alespoň zásadní představu o světě financí by měla začít nejpozději na druhém stupni základních škol.

Jak se díváte na otázku povinné maturity z matematiky?

Matematika je věda, která je na rozdíl od mnoha jiných pro běžný život opravdu užitečná a potřebná. Jenže v rozumném základním rozsahu. Maturitní zkouška vyžaduje hlubší znalosti, než bude člověk s budoucností mimo technické či ekonomické obory potřebovat. Proto bych byl spíše pro nepovinnou maturitní zkoušku z matematiky pro ty, kteří chtějí pokračovat ve studiu na technických či ekonomických školách nebo se dokonce matematikou hodlají profesně zabývat.

Na půdě celé řady škol dnes můžeme najít kariérové poradce. Myslíte si, že je potenciál této pozice dnes dostatečně využit?

Tady bych skoro spíše viděl prostor pro pozici školního psychologa, který může do svého repertoáru zahrnout i zkoumání zájmů a schopností se uplatnit.

Řadu let se věnujete ekonomickému hodnocení firem. Jak si na tom v mezinárodním srovnání stojí ty pražské?

V Praze je registrováno přes 40 % všech obchodních společností v ČR. Mnoho z nich jsou prázdné schránky potenciálních podnikatelů sídlící na virtuálních adresách či subjekty vzniklé za účelem daňové optimalizace. Sídlo zde ale má i většina velkých korporací, jako jsou banky a nadnárodní společnosti. Pokud bychom vyloučili neaktivní firmy, tak je Praha srovnatelná s jinými velkými evropskými městy. V rámci společnosti CRIF jsem měl možnost nahlédnout na výsledky hospodaření mnoha firem působících v ČR, ale i jinde v Evropě a ve světě, tak mohu tuto skutečnost potvrdit i osobně.

Pavel Finger absolvoval ČVUT, Fakulta strojní, obor Ekonomika a řízení. Titul MBA získal na PIBS v roce 1999.

Působil 8 let v Energoprojektu, v oblasti projektů organizace výstavby jaderných elektráren a od roku 1992 pracoval 10 let v bankovnictví na různých pozicích, od finančního analytika až po ředitele odboru řízení úvěrového rizika a ředitele pro obsluhu malých a středních podniků.

Dále byl v České bankovní asociaci ve funkci předsedy Komise pro společné projekty bank a také v představenstvech a dozorčích radách řady společností (Pivovar Radegast, Gramofonové závody Loděnice, Premiéra TV aj.).

V akciové společnosti CRIF-Czech Credit Bureau je v roli člena představenstva odpovědný za vývoj a prodej obchodních informací o firmách a za další projekty souvisejícími s informacemi z oblasti podnikání. V současnosti také působí na Hospodářské komoře hlavního města Prahy jako místopředseda pro podnikání malých a středních firem.