Na mnohých vysokých školách v Praze je letos zájem o studium vyšší než loni

Zájem o studium na vysokých školách (VŠ) v Praze je letos vyšší nebo podobný jako v předchozím roce. Na mnoha univerzitách přitom ještě počty uchazečů nejsou finální a množství podaných přihlášek ke studiu se tak může zvyšovat. VŠ v metropoli stále přijímají uchazeče na některé obory, které se dosud nenaplnily. Zatímco v posledních zhruba deseti letech počet uchazečů o vysokoškolské studium klesal, nyní se na univerzity začínají hlásit silnější populační ročníky. Vyplývá to z vyjádření mluvčích a zástupců univerzit pro ČTK a z informací na webu škol.

Na Univerzitu Karlovu (UK) podali uchazeči k 9. srpnu celkem 68.183 přihlášek. Ke studiu na bakalářských, magisterských, navazujících magisterských a doktorských programech je podalo zhruba 40.000 lidí a další uchazeči se ještě na některé obory mohou hlásit. „V loňském roce, tedy v akademickém roce 2022/2023, bylo ke studiu podáno celkem 66.992 přihlášek. Již nyní je tedy letošní počet přihlášek vyšší, ačkoliv letošní počty ještě nejsou finální. Předloňský rok byl co do počtu přihlášek srovnatelný s loňským,“ uvedl mluvčí největší a nejstarší VŠ v Česku Václav Hájek.

Nejvíce přihlášek na UK podali podle Hájka uchazeči o bakalářské studijní programy. Ke studiu těchto většinou tříletých oborů, jejichž absolvent si odnese nejnižší vysokoškolský titul, se obvykle hlásí lidé po ukončení střední školy. Univerzita k 9. srpnu evidovala 34.382 přihlášek k bakalářskému studiu. Do navazujících dvouletých magisterských programů zájemci podali 11.499 přihlášek a do pětiletých magisterských programů 20.768 přihlášek. Nejčastěji se zájemci o studium hlásili na Filozofickou fakultu UK, která je dlouhodobě co do počtu podaných přihlášek nejžádanější ze všech 17 fakult univerzity.

To, že je letos více zájemců než loni, platí i pro České vysoké učení technické (ČVUT). Přestože přijímací řízení není ještě na většině fakult uzavřené, už nyní je jasné, že škola obdržela více přihlášek. K 8. srpnu jich bylo podle mluvčí Kateřiny Veselé podáno 17.456, v akademickém roce 2022/2023 to bylo o zhruba 1500 méně. Nejčastěji se lidé hlásili na Fakultu informačních technologií (FIT), která je na ČVUT dlouhodobě nejoblíbenější. Tato fakulta byla spolu s Fakultou architektury ČVUT stejně jako v minulých letech jediná, která naplnila počty studentů hned v prvním kole přijímacího řízení. Ostatní fakulty vypsaly další kola přijímání na vybrané obory k doplnění počtu přijatých studentů, na některé obory se lze hlásit i ve druhé polovině srpna.

Nejvyšší zájem za poslední tři roky hlásí i Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT). Ke studiu bakalářských a magisterských programů uchazeči letos podle mluvčího Michala Janovského podali 4833 přihlášek, tedy o 60 více než loni a o zhruba 500 více než předloni. K nejpoptávanějším studijním programům aktuálně patří Biochemie a biotechnologie na Fakulta potravinářské a biochemické technologie VŠCHT, Ekonomika a management na Ústavu ekonomiky a managementu VŠCHT a Syntéza a výroba léčiv na Fakultě chemické technologie VŠCHT. Na tyto obory se hlásilo přes 500 uchazečů, většina zájemců byla přijata.

Ke studiu bakalářských a magisterských studijních programů na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) uchazeči podali asi 23.500 přihlášek, což je druhý nejvyšší počet za posledních deset let. Více jich bylo v roce 2022, a to zhruba 25.700, informoval prorektor pro pedagogickou činnost ČZU Jiří Remeš.

Nejčastěji se uchazeči podle prorektora hlásili do programů zaměřených na ekonomiku, management a informatiku. Největší převis zájmu byl u novějších programů jako Inovativní podnikání, Veterinární asistent nebo Krajinářská architektura. Na ně bylo přijato mezi 20 a 26 procenty uchazečů, sdělil Remeš. Proti loňsku zájem vzrostl mimo jiné o programy zabývající se životním prostředím, naopak méně lidí se přihlásilo na programy věnující se zemědělství. Výrazně se také snížil zájem o studium v českých studijních programech od uchazečů ze zahraničí, a to především z Ruské federace, dodal. Úbytek Rusů souvisí s ruskou invazí na Ukrajinu a sankcemi uvalenými na občany Ruska.

Univerzity čekají nárůst počtu uchazečů v souvislosti s rostoucí demografickou křivkou zvláště od akademického roku 2027/2028. Tehdy se budou hlásit mnozí z těch, kteří se letos hlásili na střední školy. Na zvyšující se počty zájemců o studium a potřebu se na větší množství studentů připravit upozorňují mimo jiné Česká konference rektorů a Rada VŠ. Požadují navýšení obnosu peněz ze státního rozpočtu pro vysoké školství. Podle návrhu rozpočtu na rok 2024, který připravilo ministerstvo financí, by se ale rozpočet měl naopak snižovat. Na vědu a výzkum by se podle návrhu měl snížit o desetinu, ministerstvo školství by v roce 2024 mělo mít na výdaje 235,75 miliardy korun, tedy o 29,27 miliardy korun méně než letos.

Zdroj: ČTK