V rámci projektu IKAP 2, který je klíčový pro zkvalitnění pedagogických praxí, je jednou ze stěžejních aktivit vzdělávání. Vzdělávání zkušených mentorů a především mentorů začínajících. První seminář z ucelené a pečlivě sestavené řady na přání mentorů z mateřských škol se konal 7.10.2022 v knihovně ZŠ Hanspaulka v Praze 6.

Seminář vedla zkušená lektorka PaedDr. Ivana Bečvářová PhD. Lektorka je vysokoškolským pedagogem (např. Západočeská univerzita), školí pro Portál, je dlouholetou expertkou dramatické výchovy, kterou stále aktivně vyučuje a zabývá se přenesením metod tohoto oboru do praxe. Školí komunikativní schopnosti, diagnostiku výtvarného projevu, publikuje a má mnoho dalších aktivit.

Úvodem semináře všechny účastníky, kterých bylo přes 20 z celého území Prahy, uvítala garantka projektu P. Martinovská a seznámila je harmonogramem projektu a jeho dalšími aktivitami. Nabídla učitelům další kompetenční semináře na aktuální témata.

Jednotliví seminaristé se krátce představili a sdíleli své dosavadní zkušenosti s artefiletikou, dramatickou výchovou a proč seminář vlastně vyhledali a jaká mají od něj očekávání.

Samotný seminář se zabýval nejprve úvodem do artefiletiky, vymezením pojmu, souvislostmi mezi artefiletikou , dramatickou výchovou a výtvarnou dramatikou. Dalo by se říct, že všechny obory jsou si velice blízké a jsou společně úzce provázány a někdy jsou takřka neoddělitelné. Všechny pracují s láskou k umění, tvořením se zážitkem, komunikací a kooperací s dalšími účastníky procesu. Dramatická výchova má za úkol poskytnout dítěti možnost prožít si nanečisto různé situace a hledat chyby a jejich řešení, komunikovat nad různými problémy, rozvíjet svou fantazii, tvořivost a schopnost spolupráce.

V artefiletice jde více o výtvarné činnosti, různé vhodně volené výtvarné techniky, které ale nejsou jen prostředkem k vytvoření uměleckého díla, ale skupinového nebo párového prožitku ze společného tvoření. Toto kolektivní tvoření zpravidla s reflektivním dialogem pomáhá odbourávat zábrany v kolektivu, napomáhá k lepším vztahům, je prevencí a ozdravným procesem proti patologickým jevům v dětském kolektivu zvláště v heterogenních třídách. Artefiletika pak prolíná různé složky primárně dramatickou výtvarnou. Jde o sloučení prvků dramatiky s výtvarnými aktivitami, prostředky, tvořením. Využívá tedy různých uměleckých podnětů k duševnímu rozvoji osobnosti. Posiluje člověka v jeho sebevnímání v kontextu společnosti, společenství. Zbývá jen upozornit, že nejde o arteterapii.

Na artefiletiku jistým způsobem navazuje výtvarná dramatika, zjednodušeně řečeno prostřednictvím metod výtvarné a dramatické výchovy dosahuje cílů dramatické výchovy, osobnostně sociálního rozvoje dítěte. Někdy jde směrem od výtvarného (díla) k dramatice a někdy právě naopak (např.děti mají na základě popisu a pozorování uměleckého díla vytvořit živý obraz a ten „rozehrát“ ).

Všechny metody jsou ideální pro práci v mateřské škole. Děti předškolního věku jsou natěšené na jakoukoliv formu dramatizace. I výtvarné činnosti jsou pro ně natolik přirozené, že patří k charakteristickým projevům každého předškolního dítěte. Ruku v ruce s jejich výtvarným projevem jde i diagnostika dětského výtvarného díla, která může učiteli napomoci nahlédnout do prožívání dítěte, do jeho současných úzkostí nebo pozitivních stavů.

Bohužel problematice diagnostiky jsme se během semináře jen velmi úzce dotkli. Tomuto velmi atraktivnímu tématu by bylo nutné věnovat nejméně celý jeden seminář. Stejně tak i arteterapii, která diagnostickými metodami také pracuje.

A co dál? V čem vlastně může artefiletika či dramatická výchova pomoci učiteli, mentorovi pedagogických praxí?

Může mu napomoci rozvíjet své vlastní komunikativní schopnosti, učí vést (reflektivní) dialog, vést rozvíjet improvizaci, nabízí metody jak zaujmout děti i studenty. Pomůže otevírat témata, která jsou aktuální. Formou hry je pak může pomoci dětem odžít v bezpečí tvořivého procesu.

Prostřednictvím výše uvedených oborů by měl pedagog vědět i o proxemických zónách každého jednotlivce (proxemická zóna je zóna vzdáleností dvou a více lidí při vzájemné komunikaci), o typologii dětí/ haptik a grafik znát jejich specifika. Metodami dramatické výchovy, artefiletiky či výtvarné dramatiky, může vylepšit klima ve třídě a učit děti více spolupracovat a nesoutěžit, rozvíjet vzájemnou empatii. Poznávat a ocenit individuální zvláštnosti jednotlivých dětí. Vede k uvědomění vlastní jedinečnosti, své role v týmu, kolektivu, učí reflektovat proces učení, proces tvorby a vzniku nejen vizuálního díla, ale i mentální procesy i emoce a vlastní pocity

Provádět pedagogickou diagnostiku třídy i jednotlivých dětí. A především zábavnou formou prožitkového učení je vzdělávat, rozvíjet jejich tvořivost a fantazii. To vše může kvalitní a zkušený mentor předat nejen dětem, ale především studentům oborů předškolní pedagogiky, kteří k němu přicházejí na praxe.

Seminář umožnil zúčastněným si prakticky vyzkoušet tvořivé nápady z artefiletiky, shlédnout několik videí práce s dětmi v různých věkových skupinách při artefiletických činnostech, zakusili také trochu relaxace a sdíleli své pocity, které při ní měli. Seminaristé si mohli prohlédnout či zakoupit z velké nabídky knih a skript zaměřených na artefiletiku či dramatickou výchovu. Ukázalo se, že osm hodin uteklo neuvěřitelnou rychlostí a na tak obsáhlé téma by bylo asi času potřeba mnohem více. Přesto byl seminář velmi povedený a již se těšíme na další.

Autor: Ivana Mrklasová