Zápisky z MŠ: Jak být dobrým mentorem?

V rámci jedné z aktivit projektu iKAP2-KPRS, která směřuje ke zlepšení kvality odborných praxí budoucích předškolních pedagogů, připravil tým odborníků cyklus seminářů pro mentory, tj. učitelky z mateřských škol, kam praktikanti často chodí na různé typy praxí.

Cílem všech seminářů je zvýšení odborných kompetencí, které jsou ke kvalitnímu vedení praxí potřebné, ale i rozšíření poznatků a praktických dovedností, které jsou pro předškolní pedagogy důležité.

Velmi zajímavý byl i další, v pořadí již třetí, seminář názvem: „Osobní návštěva studenta v zařízení praxe před zahájením praxe, příprava na mentoring.“ který se konal 25.listopadu 2022 od 9 do 15,30 v knihovně ZŠ HANSPAULKA.

Seminář připravily zkušené mentorky: Mgr. Světluše Pimperová, zástupkyně ředitelky pro MŠ Kohoutek v Praze 6 a Mgr. Dana Vlková, vyučující praxe na VOŠ Evropská v Praze 6.

Téma workshopu bylo zaměřeno na velmi důležitou oblast praxe – jak se připravit na přijetí studenta v zařízení praxe a jak nastavit vhodné podmínky i prostředí pro její průběh.

Ústředním mottem celého setkání bylo – „Měli bychom se všichni cítit v pohodě, bez stresu, učení pak bude přínosné“. Pedagog, který je sám v pohodě, svoji roli prožívá pozitivně, dokáže empaticky vnímat druhého, vžít se do jeho potřeb, může být opravdu dobrým mentorem.

Tohle motto by proto mělo být základním požadavkem při vstupu praktikanta na zařízení praxe, ale provázet jej po celou dobu jeho praxe. Pokud bude v pohodě mentor, děti i další zaměstnanci, motivovanost a zejména kvalita práce praktikanta bude výrazně lepší.

Celý seminář proto začal pohodovým a neformálním seznámením účastníků – co máme všichni společné, co nás případně odlišuje… Dozvěděli jsem se mnohé, ale zejména to byla aktivita plná humoru a vzájemného respektování.

Pak následovala skupinová práce – vzpomínka na naše první kroky na praxích a co nám pomáhalo, abychom se cítili dobře, jaká jsme měli očekávání, ale také – co případně ovlivnilo naše pocity negativně.

Jednotlivé skupiny zaznamenaly svoje názory na papír a pak jsme je vzájemně představili.

Nápady, jak praxi zahájit a co všechno by praktikantovi pomohlo, byly z nejrůznějších okruhů:

• Vytvořit mu zázemí pro fyzickou pohodu (např. kam si může odložit věci, kde se může napít, ale i kde je toaleta atd.).
• Usnadnit mu orientaci ve třídě i v MŠ (někde jsou prostory složité), provést jej celým zařízením a zároveň představit všem zaměstnancům.
• Probrat s ním jeho očekávání (ale i povinnosti, které má ze své vysílající školy).
• Případné obavy se snažit vlídným přístupem minimalizovat („žádný učený přeci z nebe nespadl a chyba je cesta ke zlepšení“).
• Dát mu dost času, aby se zorientoval pravidlech dětské skupiny – poznal, jak činnosti na sebe navazují, kdy je čas na jídlo, jak probíhá pobyt venku…
• Požadavky na případné zapojení praktikanta do činnosti s dětmi mu říci vlídně a jednoznačně (například kdy a jak je vhodné dětem pomoci, kdy ale do jejich aktivit nezasahovat).
• Domluvit se, jak bude praktikant představen dětem (i jejich rodičům), jak jej bude oslovovat mentorka a jak děti. Jako vhodné připadá účastníkům oslovovat křestním jménem, ale praktikantovi vykat (např. paní učitelka Lucka k nám chodí každou středu, už se na vás, Lucko, zase moc těšíme).
•  Velmi důležité je i nastavit spolupráci učitelek/mentorek v jedné třídě MŠ, mít na praktikanta obdobné požadavky, ale podobným způsobem reagovat i na podněty dětí.
• Vedení školy by mělo upravit organizaci služeb tak, aby měl mentor na praktikanta dost času, v klidu mohl projednat doporučení z praxe (rozbor).

Co naopak potřebují mentorky, aby praxe probíhala co nejlépe?

Důležité je, aby učitel/ka, která bude mít praktikanta ve třídě nebo skupině dětí (mentor), ještě před jejím zahájením praxe již měla základní informace – jakou školu praktikant studuje a ze kterého je ročníku, pro jakou profesi je připravován a co konkrétně od praxe škola očekává.  To může být stručně naformulováno v základních informacích /pokynech od vysílající školy.

Je ale důležité získat informace i přímo od praktikanta – jaká jsou jeho očekávání, ale třeba i obavy, v čem jsou jeho silné a slabší stránky. Podle toho je možné, zorganizovat průběh praxe jemu “na míru“ a postupně zvyšovat nároky na jeho práci.

Velmi zajímavé bylo potom srovnání, do jaké míry se názory a doporučení na zahájení praxe, které vyplynulo od přítomných učitelek, shodují s názory praktikantů, které jsme zjišťovali při 7.kulatém stole (setkání se studenty VOŠ a SOŠ Pg dne 18.10. 2022). Naše zjištění bylo velmi pozitivní – základní požadavky a potřeby jsou formulovány velmi podobně a bude možné s nimi pracovat. Budou zajímavým podkladem pro připravovanou metodiku praxí, nebo je možné si vypracovat stručné pokyny k vedení praxe v konkrétní MŠ.

Účastníci již obdrželi první takový materiál – Manuál pro zajištění praxi, který zpracovala lektorka paní zástupkyně S. Pimperová pro svoji MŠ a určitě v něm najdou řadu zajímavých námětů a inspirací.

Jednou z velmi potřebných dovedností mentora se schopnost empatie. Proto byla na semináři zařazena zajímavá zážitková aktivita na její rozvíjení.

Na závěr ještě proběhlo shrnutí i prezentace hlavních myšlenek – co všechno v sobě obsahuje pojem dobrý mentor.

Závěrečná hodnocení semináře od všech účastníků byla velmi pozitivní a učitelky těší se na další zajímavá setkání.

Autor: Mgr Hana Nádvorníková, metodik projektu