Zápisky z MŠ: Vzdělávání předškolních dětí v oblasti ochrany obyvatelstva

V rámci projektu iKAP 2 zaměřeného na zkvalitnění pedagogických praxí jsou otevírána různá témata. Jedním z velmi aktuálních, a přitom často nedoceněných témat, je vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva. Česká republika je svou geografickou polohou někdy mylně považována za zemi, ve které nehrozí žádné větší nebezpečí. A to je chyba. Zvláště v posledních letech se její obyvatelé mohli nejednou setkat s mimořádnou událostí, která ohrožovala jejich životy nebo majetek (povodeň, hurikán, extrémní teplo a požáry, vichřice, Covid – 19, válečný stav na Ukrajině, příliv uprchlíků atd.). Na mimořádné události a krizové situace by měl být každý člověk připraven a měl by mít alespoň základní informace úměrné svému věku. Složky integrovaného záchranného systému (IZS) poskytují občanům pomoc při mimořádných událostech. Je ale nutné znát úkony, které souvisí s jejich přivoláním, poskytnutím první pomoci, zásadami při evakuaci a s dalšími základními znalostmi, kterými by měli lidé disponovat do jejich příjezdu. Základní a srozumitelné informace by měly znát děti již v předškolním věku.

Mgr. Anna Jarešová z Mateřské školy Kytičková mateřinka Parmská 389 v Praze 15. a zároveň jedna z aktivních účastnic seminářů probíhajících pod záštitou projektu iKAP2, se ve své diplomové práci zaměřila právě na tuto problematiku. Své zkušenosti z empirického výzkumu, který uskutečnila, může sdílet právě díky projektu iKAP 2.

Předškolní pedagogové musí být vybaveni bezpečností gramotností, tedy znalostmi a dovednostmi potřebnými ke zvládání krizových situací ve škole, ale také informacemi o tom, jak tyto znalosti a dovednosti předat dětem v mateřských školách. Začlenění bezpečnostních témat je zahrnuto v rámcových vzdělávacích programech (RVP) v několika částech, takže studenti učitelství na středních i vysokých školách by měli základními znalostmi disponovat. Dle všeobecných výzkumů, ale nejsou pedagogové vybaveni na řešení mimořádných událostí z přípravy na povolání, tedy z vysoké nebo střední školy. Postup k řešení mimořádné události jim je znám spíše z vlastního sebevzdělávání nebo z materiálů od zaměstnavatele, z krizového nebo bezpečnostního plánu školy a od odborníků z řad složek integrovaného záchranného systému formou školení (BOZP) či exkurze.

Oblast ochrany a bezpečnosti by si děti měly začít uvědomovat primárně již v předškolním zařízení, neboť v raném věku si děti osvojují návyky a pamatují si je celý život. Děti předškolního věku by dle RVP pro předškolní vzdělávání měly dbát na osobní zdraví a své bezpečí, bezpečí druhých, měly by se chovat odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí, a to jak v přírodě, tak ve společnosti. Měly by se naučit rozlišovat, co je prospěšné a co naopak škodí jejich zdraví a bezpečí. Měly by dokázat, například vyjádřit nesouhlas a naučit se odmítat činnosti, které jsou zakázané, nedovolené, nebezpečné nebo je jinak ohrožují.

Vzdělávací nabídka, kterou pedagog dětem nabízí, by měla být individualizovaná a přizpůsobena jejich věku. Stejně tak by měly být vhodně uplatňovány odpovídající metody a formy práce. Nejvhodnější metodou je využívání prožitkového učení hrou a činnostmi, které jsou založeny na přímých zážitcích dítěte. Prožitkovým a kooperativním učením je podporována u dětí zvídavost a potřeba objevovat, zájem o získání nových zkušeností a zdokonalování dovedností.

Objektem empirického výzkumu byla analýza vzdělávání pedagogů mateřských škol a zařazení oblasti ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí do výuky dětí v mateřských školách. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň vzdělání pedagogů vybrané mateřské školy v oblasti bezpečnosti a ochrany obyvatelstva a jakým způsobem je výuka dětí realizována. Celkem bylo dotazováno 18 pedagogů vybrané mateřské školy.

Na základě dotazníků pro pedagogy mateřské školy bylo zjištěno, že všichni dotazovaní respondenti považují výuku za důležitou, 22 % pedagogů si myslí, že je tato oblast pro děti nepochopitelná, protože se jedná o velmi složitá témata. I přesto ale všichni pedagogové začleňují preventivně výchovné činnosti do výuky. Téměř 90 % pedagogů mateřské školy používá didaktické pomůcky, jako jsou obrazové materiály, knihy, kartičky, video, maňásci, napodobeniny reálných potřeb zaměstnanců IZS a další. Polovina dotazovaných učitelů si myslí, že je vhodné děti vzdělávat již od tří let. Dále bylo zjištěno, že pedagogové mateřské školy disponují pouze základními znalostmi z oblasti ochrany obyvatelstva. Pouze třetina pedagogů zná základní složky integrovaného záchranného systému a pouze 17 % pedagogů se setkala s přípravou na výuku dětí v oblasti ochrany obyvatelstva na střední škole.

Výsledky empirického výzkumu mohou sloužit nejen zkoumaným mateřským školám jako zpětná vazba ohledně přípravy pedagogů na výuku v oblasti ochrany obyvatelstva, ale i k dalším analýzám vzdělávání. A především jako vhled do problému a zamyšlení nad včasnou a úspěšnou prevencí rizikového chování a ochrany obyvatelstva, které je zvláště v dnešní době velice aktuální.

Autor: Ivana Mrklasová a Mgr. Anna Jarešová z Mateřské školy Kytičková mateřinka Parmská 389 v Praze 15