Nejoblíbenějším učitelem v anketě Zlatý Ámos se stal Dominik Simon
Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku dnes získal Dominik Simon ze Základní školy An...
Číst článekPraha 7. října 2021 (PROTEXT) – Podoba maturitních zkoušek je v Česku společenským i volebním tématem už několik let a není divu, veřejnost se na konkrétní podobě stále nemůže shodnout. Největší rozpor panuje v otázce povinné matematiky, která rozděluje nejen generace, ale neshodnou se na ní ani ženy a muži. Jak by si Češi představovali maturitní zkoušku, zjišťoval tým volební kalkulačky volbiště na základě anonymních odpovědí ze vzorku 5804 uživatelů této aplikace.
„Náš tým odborníků zanalyzoval volební programy politických stran a srovnal je do čtyř variant toho, jaké podmínky pro absolvování středoškolského studia by měla Česká republika podle stran stanovit – jednotnou státní maturitu bez matematiky, jednotnou státní maturitu s matematikou, specifickou maturitní zkoušku stanovenou vedením školy, tak jak jsme ji znali před rokem 2011, a průměrné hodnocení za celý průběh studia.“ vysvětluje iniciátor projektu volbiště Martin Stibor.
U žen i mužů z více než jedné třetiny převažuje tendence volit specifickou maturitní zkoušku stanovenou vedením školy. Pouze necelá pětina by si přála ukončení středoškolského studia průměrným hodnocením za celý průběh studia. Nejvíce rozděluje otázka, zda by jednotná státní maturita měla zahrnovat povinnou zkoušku z matematiky. K povinné matematice se kloní spíše muži (25 %), zatímco mezi ženami má tato varianta podporu jen ze 17 %. Státní maturitní zkoušku bez matematiky by si přálo 28 % žen a 22 % mužů.
Podobně otázka povinné maturity poukazuje na generační rozdíly. Průzkum ukázal, že tendence zavést státní maturitu s matematikou výrazně roste s věkem populace. U nejmladší kategorie do 18 let, které se maturita teprve bude týkat, si povinnou matematiku přeje pouze 14 %, zatímco u lidí v důchodovém věku je to necelá polovina. Nejpopulárnější variantou u budoucích maturantů je státní maturita bez matematiky (37 %) a následně specifická maturita stanovená vedením školy (29 %). „Školní“ maturita dominuje u respondentů ve věku 31-40 let, kteří byli jedněmi z posledních, kteří tuto formu zkoušky na vlastní kůži zažili. Maturitní vysvědčení na základě průběžných výsledků se setkává s nízkou odezvou u všech věkových skupin.
Volbiště sledovalo také souvislost odpovědí týkajících se maturitních zkoušek s tím, zda si respondenti myslí, že by Česká republika měla umožnit individuální domácí vzdělávání. Průzkum ukazuje, že ti, kdo jsou nejvíce otevřeni domácímu vzdělávání, si také nejvíce přejí „individuálnější“ formu zakončení středoškolského studia – buď formou specifické maturitní zkoušky stanovené vedením školy nebo průměrným hodnocením za celý průběh studia. Výrazně méně respondentů se kloní ke standardizovaným jednotným státním maturitám.
Volbiště je online webová kalkulačka, která uživatelům poskytuje hlubší přehled a klade si za cíl vzdělávat respondenty v relevantních tématech a motivovat je k účasti ve volbách. Za projektem stojí tým analytiků s různými politickými přesvědčeními a s mezioborovým přesahem do politických a sociálních věd, mezinárodních vztahů a ekonomie. Samozřejmostí je anonymita uživatelů. Cílem projektu volbiště je využít reprezentativních vzorků dat a v agregované anonymizované formě je poskytovat pro lepší informovanost veřejnosti a jako podklady pro média.
Více info najdete na https://volbiste.cz/.
(Převzato z ČTK)
Komentáře k článku (0)
Napsat komentář