Zápisky z Kulatého stolu: Jak efektivně financovat pedagogické praxe v MŠ?

Dne 25. února 2022 proběhl 2. Kulatý stůl na téma:  Financování pedagogických praxí.  Kulatý stůl se konal na Hospodářské komoře Hl. m. Prahy současně i s připojením dalších online účastníků. Jako hosté se zúčastnili zástupci z Oddělení financování škol a školských zařízení Hlavního města Prahy Ing. Pazderová Hana a Bc. Ptáčková Daniela DiS. A dále Mgr. Michaela Kuběnová – ředitelka MŠ U Uranie v Praze 7.

Po krátkém úvodu a představení více než 30 účastníků se slova ujala paní Martinovská a prostřednictvím prezentace představila celý projekt iKAP 2- KPRS, aktivitu č. 6 vedoucí ke zmapování a zkvalitnění pedagogických praxí budoucích předškolních pedagogů.

Zkvalitnění pedagogických praxí jde ruku v ruce zároveň i s přehledným a adekvátním financováním vedení praxí. A jaký je vlastně současný stav financování pedagogických praxí? Dle dotazníkového šetření velmi tristní. Mentoři, tedy pedagogové v předškolních zařízeních vedoucí praxe studentů, jsou ohodnoceni částkou 100 Kč za hodinový rozbor praxe, který následuje po celém dopoledním vedení praxe. Částka 100 Kč je v dnešní době až směšně symbolickým příspěvkem za další pedagogickou činnost předškolních pedagogů, na který je podepsána klasická Dohoda o provedení práce se vzdělavatelskou školou.  H. Nádvorníková seznámila hosty s výsledky screeningového šetření, kterého se zúčastnilo 30 institucí zaměřených na předškolní vzdělávání. Výsledky jsou z dotazníků od mentorů a učitelek i rozhovorů garantů, zapojených v projektu iKAP 2. Ze screeningového šetření vyplývá, že:

1) úroveň finančního ohodnocení není většinou zásadnější motivací pro učitelky pro vedení praxí

2) některé školy (vzdělavatelé) platí formou DPP – spojené se značnou administrativou, někdy i zatěžuje učitelky (vyplňovat opakovaně DPP a předávat vzdělavatelské škole)

3) často platí učitele za vedení praxí i MŠ ze svých zdrojů – především formou odměn.

Nad těmito skutečnostmi se otevřela diskuse, zda je vlastně nezbytné platit vedení pedagogických praxí. Současně s tím padla otázka: „Jaká finanční odměna by vlastně byla adekvátní?“

Následně H. Nádvorníková předala slovo hostům z Magistrátu – Ing. Pazderové, Bc. Ptáčkové z ekonomického oddělení. Hovořili o přerozdělování financí přicházejících z Ministerstva školství, na které nemají žádný vliv. Jde pouze o přeposlání financí, neovlivňují velikost částky ani další směr financování. Finance přecházejí na vzdělavatelské školy, které je následně přerozdělují na základě DPP předškolním institucím, potažmo konkrétním pedagogům – mentorům, zajišťujícím vedení praxe. Objasnili účastníkům kulatého stolu náhled na financování z pohledu zřizovatele Středních škol a Vyšších odborných škol, příspěvkových organizací, případně církevních a soukromých škol.

Další diskusi k financování praxí otevřeli zástupci vzdělavatelů. Paní Bosáková (ze SOŠ a VOŠ Evropská) a paní Havlíčková (ze soukromé VOŠ Jahodovka). Společně hovořili o celkové nespokojenosti s financováním praxí v MŠ. Dle jejich názoru je finanční odměna pro mentory silně podhodnocena. Bohužel, vzdělavatelské školy nemají možnost tuto částku ovlivnit či navýšit. Současná situace je neuspokojivá pro obě strany.

První blok Kulatého stolu byl uzavřen přestávkou, současně se zamyšlením nad těmito otázkami: Jaké jsou konkrétní osobní zkušenosti s financováním pedagogických praxí (jak řeší MŠ /SOŠ, VŠ,VOŠ)?

 1. Jsou MŠ a jejich konkrétní pedagogové, u kterých jsou realizovány praxe, finančně ohodnoceni?

2. Pokud ano, kým a jakou formou jsou praxe financovány?

3. Do jaké míry je tato finanční částka pro učitelky praxí v MŠ motivační pro zájem o realizaci praxí?

Jednotliví účastníci se po přestávce aktivně zapojili do diskuse  a vyjadřovali  se k otázkám– Jak je řešeno financování praxí u nich. První se slova ujala paní ředitelka M. Kuběnová z MŠ U Uranie Praha 7. Hovořila o čerpání financí z projektů i o možném dobrovolnictví. Další námět k diskusi přinesli účastnici na téma tzv. vzorové školy. Šlo by o systematizovanou pozici mentora (předškolního zařízení), která by byla ohodnocena navýšením rozpočtu od zřizovatele (třeba na základě výroční zprávy). Paní Havlíčková z Jahodovky přednesla nápad a vlastní zkušenost s financováním mentorů protislužbou – nabídkou zúčastnit se zdarma jejich vzdělávacích seminářů. Garantka Mrklasová  navrhla možnost legislativní úpravy  – finančně ohodnotit vedení praxí již v základní platové tabulce předškolních pedagogů. Dle výkonu práce, by byli zařazeni podobně jako pedagogové vedoucí prací na SOŠ nebo SOU. Finance by šly napřímo dle náplně práce učitele a jeho zařazení do platové třídy.

Diskuse byla skutečně velmi podnětná a zazněly skutečně zajímavé zkušenosti i nápady. H. Nádvorníková po tomto aktivním bloku, pozvala všechny účastníky Kulatého stolu ke druhé části programu. Společné zamyšlení a sdílení nad tím, jaké možnosti nefinančního ohodnocení by byly zajímavé a přínosné? Položila účastníkům otázky:

1) Jaké jiné možnosti nefinanční reciprocity by byly zajímavé a přínosné pro vaši MŠ?

2) Jaké formy nefinanční reciprocity by mohly pedagogické školy nabídnout?

Otázky opět rozproudily aktivní diskusi a sdílení. Zaznělo nepřeberné množství nápadů z pléna např. pomoc při akcích MŠ -Den dětí, sportovní den (konkrétní příklady dobré praxe z MŠ Klamovka), divadlo pro MŠ – dramatická výchova na SOŠ Evropská a následné obohacení programu v MŠ.  Nabídka prostorů vzdělavatelských škol -ten je však v současné době však velmi vytížen. Nabídka seminářů (Jahodovka). Veškeré podněty vedly ke konkrétní diskusi nad legislativním rámcem dobrovolnictví a nefinanční reciprocity. Zde však, vzdělavatelské školy narážejí na stálé problémy v jasném ukotvení dobrovolnictví v dokumentech škol.

Na závěr Kulatého stolu sdílela příklad dobrovolnictví jako způsob praxe garantka B. Dvořáková.  Reflektovala svůj dobrovolnický pobyt v zahraniční mateřské škole. Jeho výhody, úskalí, rizika. Následovala opět čilá diskuse, tentokrát k problematice dobrovolnictví.

Kulatý stůl na téma Financování mateřských škol byl velmi podnětný, účastníci se aktivně zapojovali do diskusí a sdíleli své zkušenosti, názory a návrhy řešení této problematiky. Ukázalo se, že toto téma je skutečně velmi aktuální a dlouhodobě opomíjené. Je dobré, že bylo zvoleno hlavním tématem a rozproudilo aktivitu, která je zatím prvním záchvěvem, jenž by mohl ideálně vést i k dalším změnám např. v konkrétním ukotvení financování pedagogických praxí v náplni práce a následně platové tabulce předškolních pedagogických pracovníků. 

Autor: Ivana Mrklasová