Do projektu IKAP 2, směřujícího ke zkvalitnění pedagogických praxí, je zapojeno 30 zařízení z Prahy poskytujících předškolní vzdělávání. Mezi nimi jsou státní, církevní i soukromé mateřské školy, centra předškolní výchovy při DDM či předškolní třídy v ZŠ. Ředitele nebo mentory, kteří zajišťují pedagogické praxe jsem požádala o krátké shrnutí celého projektu a jeho konkrétního přínosu pro dané zařízení. Dalším v řadě předškolních zařízení je Mateřská škola Podbělohorská v Praze 5, kterou již 30 let vede zkušená odbornice paní ředitelka Mgr. Dagmar Trčková.

Představte, prosím, vaši instituci.

Mateřská škola Podbělohorská, jejímž zřizovatelem je MČ Praha 5, sestává ze dvou pracovišť – Hrad na ulici Podbělohorská a Zámeček v ulici U Nesypky. Celková kapacita školy je 168 dětí (pět tříd na Hradě a dvě třídy na Zámečku). Třídy jsou zpravidla rozdělené podle věku dětí a stará se o ně patnáct pedagogů, tři asistenti pedagoga, pět zaměstnanců kuchyně a čtyři provozní zaměstnanci.

Názvy budov vychází z ojedinělého školního vzdělávacího programu s názvem „Na hradě a v podhradí“, jenž vzešel z prostředí mateřské školy a odráží se i v interiéru obou pracovišť. Tento program je podpořený pohádkami a historií. V rámci ŠVP podporujeme zdraví dětí (formou saunování, zdravého pískání) a snažíme se prohlubovat úctu mladé generace ke starším lidem formou úzké spolupráce s nedalekým domovem pro seniory SeneCura. Škola vzdělává děti s podpůrným opatřením a děti s odlišným mateřským jazykem (děti cizinců z různých zemí), proto všechny věkové kategorie seznamujeme s anglickým jazykem. Obě pracoviště jsou velmi dobře vybavena ICT technologií tak, abychom dokázali udržet tempo s rozvíjející se společností.

Náš tým tvoří aktivní a motivovaní pedagogové a zaměstnanci díky čemuž pořádáme řadu akcí zaměřené na různé oblasti (kulturní, vzdělávací nebo sportovní) – např. výstava multikultury, sportovní dny, olympiádu, jarmarky, pohádkové lesy, noční spánky atd. Škola dále pravidelně pořádá příměstské tábory a řadu let se věnuje studentským praxím. Svým pedagogům se snaží zajišťovat výjezdy do ciziny v rámci projektu Erasmus+ a otevírá se i studentům ze zahraničí.

Jaké zkušenosti má vaše zařízení s pedagogickými praxemi budoucích předškolních pedagogů?

Mateřská škola Podbělohorská již několik let vítá studenty a je otevřená studentským praxím. Praxe studentů vnímáme jako prostor pro vzájemnou inspiraci a zlepšení, proto studenty bereme jako rovnocenné partnery při předškolním vzdělávání. Se studenty máme dobré zkušenosti – chodí k nám většinou studenti motivovaní, se zájmem o praxi a s proaktivním přístupem (často se účastní našich nadstandartních aktivit; jako například noční spánky, pohádkové lesy, olympiády nebo Sportovní dny Prahy 5). Řada studentů se k nám opakovaně vrací k vykonání jejich odborných praxí, proto naše škola úzce spolupracuje se sociálně-právními a pedagogickými školami – zejména pak s VOŠ, SOŠ a Gymnázium Evropská. Máme zkušenost také s vedením praxí studentů ze zahraničí – naposledy nás v roce 2022 navštívili studenti z Turecka.

Proč se vaše instituce zapojila do projektu?

Projekt jsme od počátku vnímali jako smysluplný s ohledem na téma, které bylo doposud téměř neprodiskutované a chyběl v něm jednotný přístup. Líbila se nám vize dokumentu, na němž by spolupracovaly všechny generace a navzájem se inspirovaly a motivovaly k novým a třeba i lepším výsledkům. Projekt navíc měl potenciál motivovat studenty pro vykonávání práce pedagogů v předškolních institucích.

S jakými očekáváními se do projektu zapojila? Která očekávání se v průběhu projektu naplnila?

Považujeme se za školu, která se snaží pomáhat studentům k plynulému přechodu ze školy (praxe) do profesního života. Zapojením do projektu jsme očekávali, že vychytáme vlastní drobné nedostatky ve vedení praxí, motivujeme novým dokumentem studenty (aby chtěli u profese zůstat) a dopomůžeme k jednotnému přístupu všech institucí ke studentským praxím. Od projektu jsme tedy očekávali vznik jednotného přístupu k praxím – tzn. vytvoření metodiky, která by pomohla všem zúčastněným stranám. Předpokládali jsme, že součástí metodiky bude i například vzorová příprava, kterou vysílající škola požaduje a nedocházelo tak k různým nedorozuměním. Metodika je ovšem ještě ve fázi rozpracování, proto nemůžeme říci, zda se toto konkrétní očekávání naplnilo. Během projektu se ale podařil najít společný jazyk mentorů, tutorů a studentů a zároveň se prokázalo, že spolu dokáží pracovat generace napříč spektrem. Dále se naplnilo naše očekávání vzájemné spolupráce v pracovní skupině (MŠ, SŠ, VOŠ), kdy se v průběhu projektu vytvořil tým zástupců, kteří měli stejný zájem.

V čem byl, či je pro vás projekt náročný, s čím jste měli větší problém?

Projekt pro nás nebyl výrazně náročný, pokud škola měla jasnou vizi, kterou chtěla na kulatých stolech prezentovat a chtěla se projektu účastnit. Proto z našeho pohledu bylo nejtěžší prosadit do metodiky vlastní vize a neomezit při tom ostatní strany. Náročnou částí projektu tedy bylo najít společnou cestu – s kompromisy, případně s adekvátním vysvětlením při odmítnutí nápadů a připomínek. Z toho důvodu je výhodou její pojetí „živého dokumentu“, jenž si bude moci každá instituce upravovat podle svých požadavků a představ.

Co je největším přínosem projektu pro vaši organizaci?

Největším přínosem pro naši instituci je samotná účast na tomto projektu, díky níž jsme získali nové zkušenosti a poznatky pro vlastní vedení studentských praxí. Výsledek projektu, tedy prvotní dokument ve formě metodiky, budeme moci dále upravovat k podmínkám a vizi naší mateřské školy. Dále prostřednictvím četných setkáních spolu se zástupci zúčastněných škol jsme získali nové kontakty na kolegy, s nimiž se budeme moci vzájemně radit a podporovat v oblasti studentských praxí. Kulaté stoly navíc dopomohly k vzájemnému pochopení všech zúčastněných a prohloubily naší spolupráci s VOŠ, SOŠ a Gymnázium Evropská.

Co vás v průběhu projektu nejvíce oslovilo, zaujalo, naplnilo?

Do projektu jsme se zapojili zejména díky vizi a pokusu sjednotit parametry praxí – tedy vytvořit metodiku vedení studentských praxí, jež by mohla pomoci pedagogům při vedení praxe a studentům při jejím plnění. V průběhu projektu nás oslovily kulaté stoly, jež nabídly prostor pro vyjádření obou stran (poskytovatele a zprostředkovatele praxí) k probíraným tématům – společné diskuze všech zúčastněných institucí tak fungovaly jako zdroj nových nápadů. Z pohledu fungování naší instituce kvitujeme prohloubení spolupráce a vzájemného pochopení s VOŠ, SOŠ a Gymnázia Evropská.

Kolik pedagogů z vaší instituce se do projektu zapojilo?

Do projektu se z naší instituce intenzivně zapojily tři pedagožky a současně čtyři pedagožky doposud vedou studentské praxe.

Účastnili byste se podobného projektu i v budoucnosti? Máte nějaký konkrétní nápad týkající se pedagogických praxí? Jaké téma projektu by vás zajímalo, obohatilo, bylo by vám blízké, potřebné?

Naše mateřská škola (spolu s pedagogy) se soustavně snaží rozvíjet, proto bychom s účastí v podobném projektu neváhali a aktivně se do něj zapojili. Z vlastních zkušeností bychom rádi viděli projekty s tématy zaměřenými na vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem pro studenty na praxích tak, aby byli připraveni na případné multikulturní složení tříd. Velkým přínosem pro studenty by byl projekt zaměřený na vedení online výuky v mateřských školách, protože i v oblasti ICT bychom se měli kontinuálně vzdělávat. V neposlední řadě klíčovým tématem ve vzdělávání pedagoga (potažmo budoucích pedagogů) je oblast osobnostního rozvoje – psychohygiena; pomocí níž se studenti naučí chránit a upevňovat své duševní zdraví.

Chcete něco konkrétního vzkázat hlavním garantům projektu?

Rádi bychom poděkovali garantům za přizvání naší mateřské školy k účasti na tomto projektu a za snahu otevřít široké téma studentských praxí s mnoha zúčastněnými ve snaze najít jednotnou formu praxí. Těšíme se na finální verzi metodiky.

Děkuji za rozhovor!