ROZHOVOR: „Předškolní vzdělávání považuji za zásadní pro život a není důležité, jaké pohlaví jej zaštiťuje, ale jak je prováděno,“ říká učitel v mateřské škole Mgr. Michal Zatloukal

Projekt iKAP 2 mířící na zkvalitnění pedagogických praxí studentů předškolní a mimoškolní pedagogiky má mnoho podob. Všechny jeho aktivity spojuje stejný cíl – zmapovat stávající situaci v předškolních zařízeních a následně pomoci společně vylepšit podmínky a tím i zkvalitnit průběh praxí. V rámci aktivit projektu se společně setkávají předškolní pedagogové z mateřských škol, předškolních center DDM či přípravných tříd, dále studenti a vzdělavatelé – školy poskytující vzdělání v oboru předškolní a mimoškolní pedagogika. Samozřejmě, je vždy milým překvapením, když se mezi většinou žen působících v oboru předškolního vzdělávání objeví muž. Jednoho skutečně „zapáleného“ učitele v mateřské škole, který není žádný elév, a je aktivní i jako mentor při vedení praxí, jsem požádala o rozhovor.  Pan učitel Mgr. Michal Zatloukal působí již několik let v akreditované soukromé mateřské škole FlowerGarten v Praze, která je zapojená v projektu iKAP 2. 

Jak jste se stal učitelem v mateřské škole?

Vlastně náhodou. Když jsem v létě 2008 přišel do Prahy s tím, že se budu věnovat výuce angličtiny, dostala se ke mně přes jednu známou nabídka působení v soukromé mateřské školce, kterou shodou okolností vlastnila bývalá sousedka z mého rodného města, které je 200 km od Prahy. Slovo dalo slovo a já jsem ve FlowerGarten již 15. školní rok.

Kde všude jste působil?

Před působením ve FlowerGarten jsem čtyři roky učil angličtinu a dějepis na základní škole. Zde jsem měl na starosti děti od 1. do 9. třídy, takže jsem měl možnost vyzkoušet si práci i s nejmenšími školáky a byla to opravdu zábava. Bez jakékoli ironie 😊

Co vás baví na práci učitele?

Práce učitele v MŠ přináší každý den mnoho překvapení. Děti mají pro vás každý den připraveno něco nového, nikdy nevíte, co vás čeká. Na druhé straně se mi líbí, a moje práce to umožňuje, překvapovat děti různými aktivitami kombinujícími učení, hravost, přemýšlení a zábavu. Zároveň je skvělé sledovat občas i převratný vývoj a změny u dětí v angličtině, sociální zralosti a vědomostech v průběhu školního roku či několika let, které s námi ve školce tráví.

Čím vás zaujala tato věková skupina?

Předškolní děti jsou hravé, přátelské, zábavné, vtipné, zvídavé, učenlivé, morálně čisté, dychtivé po všem, co jim nabídnete. Co by člověk ve světle zhoršujících se mezilidských vztahů ve společnosti mohl chtít víc?

Proč jste se zapojil do projektu iKAP 2? V čem se vám zdá důležitý?

Naše mateřská škola se do projektu zapojila, protože vnímáme jako zásadní, aby budoucí pedagogičtí pracovníci měli co nejvíce praxe a získali tak reálnou představu o jejich potenciálním povolání. Často se totiž představy studentů o učitelské profesi dost zásadně rozcházejí se skutečností. A pokud jim projekt tuto zkušenost zprostředkuje v promyšleném a kvalitním rámci, tím lépe.

Jak se vám spolupracuje s dalšími kolegy a kolegyněmi v projektu i v zaměstnání?

Po několika setkáních s kolegyněmi (kolegu jsem zatím nepotkal) v rámci projektu mám pozitivní dojem, že se shodujeme ve snaze o zkvalitnění pedagogických praxí. U nás ve školce jsme otevřeni novým impulzům, které se studentkami během praxí pokaždé přišly, a rádi je tak vždy na pár týdnů přivítáme v našem týmu.

Vedete nebo jste někdy vedl studenty na praxi?

Ano. Mé dosavadní zkušenosti se studentkami na praxi jsou velmi dobré. Dá se říct, že jsem zatím měl vždy štěstí na aktivní, iniciativní, samostatné, zodpovědné a jistě skvělé budoucí učitelky.

Jak byste motivoval další studenty – muže, aby pracovali s předškolními dětmi?

I po 15 letech, kdy učím ve školce se zdá, že tato profese je společností viděna jako neobvyklá až podivná, i když se to pomalu “lepší“. Tento stereotyp, stejně jako většina jiných předsudečných pohledů, vychází z neznalosti. Předškolní vzdělávání považuji za zásadní pro život a není důležité, jaké pohlaví jej zaštiťuje, nýbrž jak je prováděno. Předškolní děti milují hry v přírodě, všelijaké kopání, házení, provádění “vědeckých“ experimentů a různých kutilských činností. Zároveň naslouchají a chtějí se dozvídat mnoho informací. Hravý mužský tak nemůže najít lepší zaměstnání a parťáky! Kromě vlastních dětí samozřejmě. Také si myslím, že finanční ohodnocení již není problém, pokud se na věc chceme dívat podle přežitého hesla, že “chlap živí rodinu“.

Je to výhoda nebo nevýhoda být mužem v mateřské škole? Jak vlastně vnímáte mužský element v přefeminizovaném školství?

Vnímám jako prospěšné, že se naše děti setkávají již odmalička s mužským elementem ve vzdělávání. Důležité pro mě je, že to tak vnímají i rodiče. Na některé věci pohlížím a řeším je jinak než kolegyně, a to přináší rovnováhu, která nejen že dětem zprostředkovává realitu skutečného světa, ale má také pozitivní vliv na vztahy na pracovišti.

Co je vaší prioritou při práci s dětmi? Z čeho vycházíte, kde se inspirujete?

Ve FlowerGarten se snažíme o výuku založenou na osobním prožitku se zapojením co nejvíce smyslů. Zároveň se snažíme, s přihlédnutím k individuálním schopnostem dětí, o co nejefektivnější rozvoj vědomostí a dovedností a samozřejmě angličtiny, neboť děti v tomto věku nasávají nové impulzy jako houby. Při hledání atraktivních aktivit pro děti se inspiruji v různých tematických publikacích, na internetu, na různých kurzech a seminářích (včetně těch organizovaných v rámci projektu iKAP2-KPRS) anebo vycházím z vlastních znalostí a zkušeností.

Narážíte při práci s dětmi či komunikaci s rodiči na nějaké problémy, které vás překvapují či zarážejí?

S dětmi se dá domluvit prakticky vždy, jde o to je poznat a vědět, co potřebují, co je trápí. Ve vztahu k rodičům je zásadní vzájemná komunikace. Občas může být člověk některými požadavky nebo dotazy zaskočen, ale nakonec se vždycky dá nějak domluvit ke vzájemné spokojenosti.

Prozradíte nám něco o sobě?  Jak relaxujete, co vám “dobíjí” baterky, co vás těší?

Doma mám dva super kluky, takže ani tam občas člověk baterky příliš “nedobije“, ale povětšinou je to právě společný čas s rodinou, kdy si nejvíce odpočinu. Rádi cestujeme, takže výlety za poznáním a horskou turistikou představují pro mě příjemný relax. Miluji sport (v aktivní i pasivní formě), poznávání neznámých míst a měst a zajímám se o historii.

Chcete něco vzkázat čtenářům?

Přeji čtenářům hlavně zdraví, pohodu a pozitivní nastavení uprostřed momentálně lehce šílených časů.

Děkuji za rozhovor a za to, že jste našel odvahu a chuť věnovat se dětem předškolního věku a nebát se překonávat zažité stereotypy.

Autor: Ivana Mrklasová