Akademické gymnázium, škola hlavního města Prahy

Přestože bylo gymnázium plodem rekatolizační, a tedy i zároveň protičeské habsburské politiky (90% obyvatelstva českých zemí představovali nekatolíci), stalo se paradoxně od svých počátků učilištěm a působištěm význačných osobností našeho národního života a podrželo si po celou dobu své existence český charakter. Mezi žáky, profesory a ředitele školy patřily osobnosti jako Bohuslav Balbín, Josef Jungmann, Václav Kliment Klicpera, Josef Kajetán Tyl, František Ladislav Rieger, Bedřich Smetana, Josef Václav Frič, Vítězslav Hálek, Miroslav Tyrš, Jan Neruda, Josef Svatopluk Machar, František Xaver Šalda, Zikmund Winter, Karel Čapek a mnoho dalších.

Atribut „akademické“ v názvu školy odkazuje jednak na skutečnost, že náš ústav vznikl z nižších tříd jezuitské univerzity – Akademie, a připomíná také historickou privilej zápisu studentů nejvyšších tříd na pražskou univerzitu. Po únorovém převratu 1948 gymnázium svůj staletími posvěcený přívlastek ztratilo, aby se posléze změnilo v jedenáctiletou (od r.1953) a později (r.1960) dvanáctiletou střední školu. Předzvěstí lepších časů bylo zavedení specializovaných tříd s výukou latiny a řečtiny a experimentální obnovení osmiletého gymnázia v roce 1968. Následovala však srpnová okupace s „normalizací“, která přinesla zrušení nižších tříd. Gymnázium se ke svému historickému přízvisku mohlo oficiálně přihlásit až po Listopadu – v roce 1990.