ČSÚ: Žáků v ZŠ za deset let přibylo asi o pětinu, zvýšil se počet cizinců

Žáků v základních školách za posledních deset let přibylo asi o pětinu, v uplynulém roce jich bylo téměř 965.000. Mezi školáky se zvyšoval podíl cizinců, jejichž podíl činil loni 3,2 procenta. Nejvíc mezi nimi bylo Ukrajinců, a to i před začátkem uprchlické vlny z Ruskem napadené Ukrajiny. Na tiskové konferenci to dnes řekla pracovnice Českého statistického úřadu (ČSÚ) Vendula Kašparová. Statistiky podle ní zatím nezahrnují válečné běžence z Ukrajiny, kteří od jara přišli do českých škol.

Podle statistik ČSÚ navštěvoval základní školy v ČR v uplynulém školním roce nejvyšší počet žáků za posledních 17 let. Ve školním roce 2005/2006 chodilo do škol 916.600 dětí. Množství školáků je dáno hlavně demografickým vývojem. Po roce 2005 nastupovaly do škol čím dál slabší ročníky, od roku 2010 jich zase začalo přibývat. Nejméně bylo žáků ve školním roce 2009/2010, a to 789.500.

Poslední čtyři roky v souvislosti s demografickým vývojem ubývalo žáků prvního stupně a celkový počet žáků základních škol se navyšoval hlavně díky přechodu silnějších ročníků dětí na druhý stupeň. S ohledem na současné silnější ročníky předškolních dětí, které by do škol měly nastupovat v dalších letech, ČSÚ očekává, že v dalších čtyřech letech žáků na prvním stupni možná zase přibude.

Kašparová připomněla, že na změny v počtech žáků v dalších letech bude mít vliv i příchod utečenců u Ukrajiny. Počet cizinců ve školách podle ČSÚ rostl už v předešlých letech. Jejich podíl činil loni 3,2 procenta, v září 2011 to bylo 1,8 procenta. Zhruba tři čtvrtiny cizinců ve školách za posledních deset let tvořili Ukrajinci, Vietnamci, Slováci a Rusové. Ukrajinců bylo nejvíc a zároveň jich v posledních letech přibývalo nejrychleji. „Samozřejmě ve statistikách k letošnímu 30. září lze očekávat skokový nárůst ukrajinských žáků ve školách vzhledem k propuknutí války na Ukrajině v druhém pololetí uplynulého školního roku,“ řekla Kašparová.

Pokračoval také růst počtu dětí, kteří do základních škol nastupují po ročním odkladu povinné docházky. Sedmiletí a starší tak loni v září tvořili téměř čtvrtinu prvňáků, zatímco v září 2015 byl jejich podíl pětinový. V uplynulých dvou letech podle ní mohla mít na zvýšení počtu odkladů vliv i opatření proti epidemii covidu-19. „Zde se mohlo odrazit to, že řada rodičů měla obavy, jak bude školní rok 2021/2022 vypadat. Zda dojde k uzavírkám škol a zda první třídy se nebudou potýkat s distanční výukou,“ řekla Kašparová.

Upozornila rovněž, že epidemie covidu-19 v posledních dvou letech asi ovlivnila i počet školáků, kteří kvůli špatným známkám propadli. „Počet opakujících ročník byl v posledním roce zdaleka nejvyšší za deset let. Bylo to 8200 žáků,“ uvedla. „Toto navýšení mohlo být dáno i tím, že v roce předchozím, tedy v roce 2020/2021, byl naopak rekordně nejnižší počet opakujících, a to 3200, což bylo dáno tím, že školy měly kvůli výuce na dálku doporučení nenechávat děti opakovat,“ doplnila.

ČSÚ: Ve školkách loni přibylo dětí, nadále ale ubývá mladších tří let

Ve školkách loni přibylo dětí, meziročně jejich počet stoupl asi o 2900 na 360.490. Množství tříletých či mladších dětí se nicméně opět snížilo, jejich úbytek pokračoval čtvrtým rokem za sebou. Naopak podíl dětí šestiletých a starších dětí, tedy těch s odkladem školní docházky, v mateřinkách vzrostl. Na tiskové konferenci to dnes řekla pracovnice Českého statistického úřadu (ČSÚ) Vendula Kašparová. Statistiky podle ní zatím nezahrnují válečné běžence z Ukrajiny, kteří od jara přišli do českých škol.

„Mezi posledními dvěma školními roky došlo k mírnému nárůstu počtu dětí v mateřských školkách. Dětí přibylo ve všech věkových skupinách vyjma opět skupiny mladší tří let, ve které zase došlo k úbytku,“ uvedla. Již loni ČSÚ upozornil, že počet dětí mladších tří let ve školkách ubývá, přestože jejich zastoupení v populaci mírně stouplo. Mezi roky 2018/2019 se podíl dětí mladších tří let v mateřinkách snížil z 12,5 procenta na 9,1 procenta v minulém školním roce.

Mezi roky 2019 a 2021 v mateřských školách hlavně kvůli úbytku tříletých a mladších dětí dětí kleslo i celkové množství předškoláků. Tento úbytek mohly podle Kašparové ovlivnit epidemie covidu-19, ale i navýšení rodičovského příspěvku k lednu 2020. „Řada rodičů si pak prodlužovala rodičovskou dovolenou, čerpala příspěvek (od státu) dál a děti mladší tří let do školky neposílala,“ vysvětlila.

Největší podíl tříletých či mladších dětí mají soukromé školky. V těch bylo podle Kašparové mladších tří let pětina dětí. V církevních a veřejných školách tyto děti tvořily desetinu všech dětí.

V předškolním vzdělávání zároveň loni pokračoval trend růstu počtu dětí s odkladem povinné školní docházky. Jejich podíl ve školkách se mezi uplynulými dvěma roky zvedl z 6,8 procenta na 7,4 procenta, počet se zvýšil z 24.751 na 26.919, což Kašparová označila za výraznější nárůst. „Zde se mohlo odrazit to, že řada rodičů měla obavy, jak bude školní rok 2020/2021 vypadat, zda dojde opět k uzavírkám škol a zda se první třídy nebudou potýkat s distanční výukou,“ řekla. Odklad podle ní mohly děti dostávat i proto, že se za poslední dva roky nestihli dobře připravit na vstup do prvního ročníku.

Děti s odkladem školní docházky mohou navštěvovat mateřské školy i přípravné třídy základních škol. Přípravné třídy jich podle ČSÚ loni navštěvovalo 15 procent.

O děti ve školkách se podle statistik ČSÚ loni staralo 33.800 vyučujících, mezi nimi 0,7 procenta mužů. Počet učitelů se v posledních deseti letech zvýšil o 26 procent, což je vyšší nárůst než jaký byl u počtu tříd a dětí. „Na jednoho učitele tak v uplynulém školním roce připadalo necelých 11 dětí a na jednu třídu 21,5 dítěte,“ řekla Kašparová. Hodnoty obou ukazatelů se podle ní postupně snižují.

Zdroj: ČTK