EDUin.cz: Při revizi kurikula nestačí pouze škrtat učivo. Kvalitu škol to nezajistí, upozorňuje analýza

Expertní panel ministerstva školství by měl v polovině června zveřejnit dokument Hlavní směry revize RVP ZV poté, co jeho členové vypořádali skoro čtyři tisíce připomínek. Největší debata se při zveřejnění dokumentu vedla kolem zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka. Jak ale upozorňuje analýza Auditu vzdělávacího systému, pouze škrtání učiva ke zvýšení kvality nestačí.

Na tzv. přesycené kurikulum upozornila Česká školní inspekce na konci roku 2018. Na základě výběrového zjišťování výsledků žáků 5. a 9. ročníků ZŠ (ČŠI, 2017) uvedla, že v českém jazyce dosáhli všichni žáci očekávaných výstupů RVP ZV pouze v 6,42 % škol a v matematice dokonce jen v 0,62 % škol. Podobně na tom byly také další předměty, jako dějepis (2,6 % škol), zeměpis (1,32 % škol) nebo fyzika (1,25 % škol) (ČŠI, 2018).

Na první pohled alarmující údaje ovšem kontrastují s jinými měřeními žákovských výsledků, jako je např. PISA, v níž čeští 15letí žáci v roce 2018 dosáhli mírně nadprůměrných výsledků vůči zemím OECD (OECD, 2021). „Striktní hranici, kde začíná ‚dosažení očekávaných výstupů RVP‘ si inspekce stanovila sama (bez jasné metodologie) vzhledem k vlastním potřebám a cílům, s nimiž testování realizovala. Porovnání s poznatky z mezinárodních šetření je z toho důvodu možné jen částečně,” upozorňuje v analýze její autor Štěpán Kment.

„Rozlišit, nakolik je české kurikulum skutečně přeplněné, či zda za nekvalitní výukou stojí jiné faktory, je nejdůležitější úkol pro strůjce revize. Jeho splnění ale není žádná hračka,” dodává Štěpán Kment.

Je proto možné, že redukce učiva nemusí být v řadě případů tou nejlepší cestou, jak se vypořádat s problémy konkrétního oboru. Účelnější by zde bylo – jak podotýkali učitelé v šetření ČŠI – lépe specifikovat, kolik vyučovacího času je očekávanému výstupu vhodné věnovat, zda není pro žáky příliš náročný nebo zda není nutné připravit didaktická doporučení. Revize může rovněž měnit způsoby výuky jednotlivých předmětů. Například v matematice by bylo možné smysluplně využít aplikace chytrých telefonů, které vypočítají středoškolské rovnice vmžiku i s postupem nebo nakreslí grafy funkcí.

Podle Štěpána Kmenta ale úspěch reformy RVP ZV závisí i na tom, jak ji přijmou samotní učitelé. Změna kurikula se v tomto případě s největší pravděpodobností do zkvalitnění výuky nepromítne, pokud se nezmění didaktické materiály, na nichž tito učitelé staví svou výuku. Jestliže mají velké revize RVP ZV ambici ovlivnit zásadním způsobem obsah vybraných předmětů a předpoklady k jejich výuce, měla by již v jejich průběhu fungovat spolupráce s vydavateli učebnic a poskytovateli dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. „Klíčové je i nadále do revize RVP ZV zapojovat učitele a především jim i rodičům zamýšlené změny vysvětlovat. Osvětová kampaň by měla být samozřejmou součástí revizí RVP, bez ní hrozí riziko opětovného odmítnutí reformy, jako jsme toho byli svědky již v minulosti,” popisuje Štěpán Kment.

Z předchozích změn kurikula lze převzít ještě tři poučení:

• změny uvedené pouze v RVP ZV nestačí – pokud má nový dokument stavět na klíčových kompetencích a/nebo gramotnostech, nestačí je pouze uvést v RVP ZV. Je nutné stanovit, jak s nimi mají školy konkrétně praco vat, jaký mají vztah k hodnocení apod. Školy, které nemají kompetenčně pojatou výuku, nezačnou tímto způsobem vyučovat jen proto, že jsou kompetence nebo gramotnosti uvedeny v kurikulu.
• vybrat a dobře komunikovat stěžejní důvody a cíle reformy – nemá smysl opakovat formulace z mezinárodních dokumentů, je potřeba vysvětlit jejich vazbu na český vzdělávací systém, učitelům cíle reformy vysvětlovat srozumitelně a poskytnout jim účinnou podporu, aby proměnou prošly všechny školy, ne jen ty, které se aktivizovat chtějí.
• odhadnout materiální a finanční náklady implementace RVP ZV – nemělo by se očekávat, že učitelé budou měnit základy své výuky výměnou „za dobrý pocit.”

Zdroj: EDUin.cz