EDUin: Připravenost dětí na výuku se v Česku posuzuje podle zastaralého konceptu

Vysoké procento odkladů u českých předškoláků souvisí podle EDUinu s tím, že připravenost dětí na výuku se v ČR posuzuje podle zastaralého konceptu. Podle organizace v Česku trvá představa, že dítě má být připraveno na školu, a pokud tomu tak není, tak je třeba jej nechat dozrát. Oproti tomu nové metody chtějí vzdělávání ve škole uzpůsobit dítěti. V analýze to uvedla odbornice EDUinu Kateřina Lánská. Odklad má nyní v ČR každé páté dítě, což je výrazně větší podíl dětí než v jiných zemích. Počet dětí s odkladem povinné školní docházky navíc postupně roste.

„Tradiční směr chápe školní připravenost jako jednosměrný proces, tedy připravené má být dítě a škola je neměnná. Nové pojetí hovoří o školní připravenosti jako o dlouhodobém procesu, který se týká jak dítěte a jeho rodiny, tak podmínek pro jeho vzdělávání ve škole. Z tohoto pohledu je důležité spolupracovat s dítětem a jeho rodinou a zároveň upravit vzdělávací prostředí a podmínky ve školách tak, aby se v nich mohlo učit každé dítě,“ míní Lánská.

Expertka řekla, že dovednosti a chování se jako aspekt školní připravenosti k určení školní způsobilosti nepoužívají v mnohých vzdělávacích systémech v cizině už několik desetiletí. Zmínila, že pozitivní dopad odkladů na výsledky žáků a jejich budoucí školní úspěšnost výzkumy nepotvrzují.

Pro snížení počtu odkladů by se proto podle EDUinu měla ve školách individualizovat výuka podle potřeb jednotlivých žáků. Učitelé by se měli zaměřit na rozvoj silných stránek dětí a k hodnocení malých školáků a předškoláků by měli využívat takzvané formativní hodnocení s cílem snížit tlak na výkon dětí.

Více by se podle Lánské měla ve školách využívat pedagogická diagnostika. Její hlavní myšlenkou je individuální přístup ke vzdělávání, kdy je potřeba poznat, co už dítě umí a ovládá, a podle toho nastavit cestu k pokroku. Učitelé by tak měli úkoly dětem zadávat nikoliv pouze podle věku, ale měli by zohlednit různé potřeby a schopnosti jednotlivců, řekla. EDUin s odkazem na zjištění České školní inspekce (ČŠI) uvedl, že v mnohých školkách diagnostiku neumí správně využívat. „Bylo by třeba nastavit sdílení a funkční využití výsledků pedagogické diagnostiky mezi mateřskými a základní školy pro nastavení podpory dítěti v první třídě,“ uvedla výzkumnice.

Poradny v ČR udílí dětem podle školních inspektorů odklad nejčastěji kvůli nezralosti dítěte. ČŠI v tematické zprávě píše, že víc než polovině žádostí o odklad vyhoví 90 procent pedagogicko-psychologických poraden. Asi polovina speciálních poradenských center vyhoví všem. Podle odborníků na vzdělávání by odklad měl být jen výjimečným opatřením, které by se mohlo týkat asi dvou procent dětí.

Ve školním roce 2021/2022 bylo z 360.490 předškoláků podle inspekce asi 21,2 procenta starších šesti let, tedy podobně jako o rok dříve. Počet odkladů dlouhodobě roste, podle EDUinu od roku 2012 do loňska stoupl o 34 procent. Ředitel odboru základního vzdělávání na ministerstvu školství Michal Černý dříve uvedl, že odklady vzdělávací systém prodražují. Cílem resortu je proto podle něj mimo jiné zvyšovat kvalitu předškolního vzdělávání a počet odkladů snížit.

Zdroj: EDUin.cz