MŠMT: Ve výuce bude po úpravách učebních plánů víc času na prohlubování učiva

 Ve výuce na základních školách (ZŠ) bude po úpravách vzdělávacích plánů víc času na prohlubování a rozvíjení učiva. Obsah vzdělávání se bude v plánech redukovat a aktualizovat, celkový počet vyučovacích hodin se ale nezmění. Se zavedením změn pomohou školám tři modelové vzdělávací programy. Vyplývá to ze zadání pro úpravy vzdělávacích plánů, které novinářům představili ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a další zástupci ministerstva školství (MŠMT). Úpravy v učivu jednotlivých předmětů chystá podle dokumentů připravených expertními skupinami úřadu Národní pedagogický institut (NPI). Ministerstvo počítá s tím, že nový vzdělávací program bude pro žáky v prvním a šestém ročníku povinný od září 2025.

„Z hlediska obsahu je cílem upřednostnit hloubku a trvalost porozumění a schopnost aplikace základních pojmů a principů před šíří, tedy množstvím témat. Školy tak budou mít díky disponibilním hodinám zhruba celou pětinu času na prohlubování či rozvíjení vzdělávacího obsahu. U prvních stupňů to bude 15 procent, u druhých pak dvakrát více, tedy 30 procent,“ uvedl předseda skupiny odborníků MŠMT pro revizi takzvaných rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání Jan Jiterský.

Individualizovaná výuka bude moct mít podle Jiterského podobu například projektového vyučování. Školy budou moct pro žáky pořádat třeba programové pobyty a semináře na konkrétní témata. Celkový počet hodin školáků se oproti stávajícímu stavu měnit nebude, řekl. Děti na prvním stupni se tak podle dokumentu budou učit 118 hodin, z čehož 100 hodin bude vyhrazeno pro společný základ. Žáci druhého stupně budou mít 122 hodin, z toho společnému základu bude věnováno 86 hodin.

Základním školám se zavedením změn ve vzdělávacích plánech podle ministra pomohou modelové školní vzdělávací programy. K dispozici by měly být tři typy. První bude nastavený podle předmětů, druhý bude spojovat obory, které k sobě mají tematicky blízko, a třetí bude zaměřený na výuku podle jednotlivých témat.

Pro identifikaci případných problémů v systému vzdělávání by nově měly sloužit takzvané uzlové body, tedy testování žáků ve třetím, pátém a devátém ročníku. „Ve třetím ročníku, který je podle expertů prvním důležitým bodem pro zpětnou vazbu, se bude vyhodnocovat čtenářská a matematická gramotnost,“ uvedla náměstkyně ministra Martina Běťáková. V koncepci, kterou experti nazvali Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, se rovněž počítá se zavedením volitelnosti druhého cizího jazyka.

Koncepci pro změny v takzvaném rámcovém vzdělávacím programu začali experti na ministerstvu připravovat v září 2021. V polovině loňského roku návrh předali tehdejšímu ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN). Vedení úřadu v čele s ministrem Balašem vzalo hlavní směry revize na vědomí v listopadu 2022 s tím, že skupina expertů bude ještě několik bodů projednávat. Těmi se zabývá dnes představené technické zadání revize.

Úpravy v učivu jednotlivých předmětů připravuje od podzimu loňského roku NPI. „Technické zadání, které nyní od ministerstva školství obdržíme, je důležité zejména z hlediska zpřesnění požadavků,“ uvedl ředitel institutu Ivo Jupa.

Ministerstvo počítá s tím, že nový vzdělávací program bude pro žáky v prvním a šestém ročníku povinný od září 2025 a ve všech třídách se podle něj bude učit od září 2029. První školy by mohly výuku upravit od září 2024.

Zdroj: ČTK