Národní pedagogický institut ČR otevírá výukovou laboratoř s názvem Virtuální škola, zaměřenou na globální rozvojové vzdělávání

Nové metodiky propojují dění ve světě s výukou jednotlivých předmětů. Učitelé je využijí při prezenční i distanční výuce.

Klimatické změny a s nimi spojené otázky po podobě světa, ve kterém budeme za pár let žít, osud nejmladší nositelky Nobelovy ceny za mír nebo třeba dopad zablokovaného Suezského průplavu na světovou ekonomiku. To je jen několik příkladů tzv. globálních rozvojových témat, která v sobě nejen spojují potenciál pro výuku například matematiky, přírodovědy či občanské výchovy, ale zároveň učí žáky přemýšlet o hlubších souvislostech světového dění a o svých možnostech jim porozumět a ovlivnit je. Národní pedagogický institut České republiky otevřel výukovou laboratoř s názvem Virtuální škola. Je zde ke stažení sedm lekcí na témata, která hýbou světem a žáci se na nich mohou učit pochopit znalosti z různých předmětů.

Metodiky pro učitele a pracovní listy pro žáky jsou určeny hlavně pro 2. stupeň základních škol. Jsou doplněny audiovizuálním obsahem z Českého rozhlasu a z České televize. Obě veřejnoprávní instituce jsou zároveň hlavními mediálními partnery projektu, na kterém dále spolupracovaly organizace ARPOK a Člověk v tísni. Ilustrace vytvořila Ilona Polanski.

Markéta Pastorová, garantka vzdělávací oblasti Umění a kultura a vedoucí oddělení všeobecně vzdělávacích předmětů Národního pedagogického institutu České republiky, vysvětluje, proč nové metodiky vznikly a v čem jsou inovativní: „Všechny metodiky jsou zpracovány tak, aby umožnily učitelům co nejvíce zapojit samotné žáky a podpořily u nich zájem o aktuální palčivá témata, o kterých je třeba kriticky přemýšlet. Díky autentickým příspěvkům z Českého rozhlasu nebo z České televize se žák může v problematice snáze zorientovat a současně si uvědomit způsob, jakým o tématu referují média. Metodiky nabízejí učitelům širší kontext pro obsah jejich předmětu i podněty k navazujícím činnostem a diskuzím. Také ukazují, jak každý z nás může pečovat o svět, kde společně žijeme.“

Garant vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace a autor lekce Zablokovaný svět Václav Bendl z Národního pedagogického institutu České republiky ji doplňuje: „Téma lodi blokující Suezský průplav je krásný příklad propojenosti světa, ve kterém se zrcadlí spousta kladů i záporů globalizace. Žáci se v jednotlivých blocích lekce seznamují s principy dnešního světového obchodu z různých pohledů. Pracují samostatně i ve skupinách, řeší problémové situace, diskutují nad závěry. Využívají k tomu dovednosti, které získali napříč jednotlivými předměty.“

Alena Nosková, garantka vzdělávací oblasti Člověk a společnost a globálního rozvojového vzdělávání z Národního pedagogického institutu České republiky, dodává: „Lekce jsou inovativní nejen v rovině obsahu, ale také po metodické stránce. Většina lekcí je postavena na třífázovém modelu učení evokace – uvědomění si významu – reflexe, metodiky obsahují prvky kritického myšlení a aktivizující výukové metody, pro žáky jsou připraveny pracovní

listy. Dílčí aktivity jsou doplněny metodickými komentáři pro učitele například i s tipy na to, jak lekce využít ve třídě, kde jsou žáci s různými vzdělávacími předpoklady.“

Na tvorbě metodik spolupracovala organizace ARPOK, která se globálním rozvojovým tématům věnuje dlouhodobě. Čím k tvorbě nových materiálů přispěla, popisuje její ředitelka Lenka Pánková: „Snažili jsme se ve všech lekcích klást důraz na jednotlivé oblasti globálního rozvojového vzdělávání, od porozumění propojenosti a vzájemné závislosti světa přes reflexi rozmanitosti světa, podporu lidských práv, péči o svět až po respektující soužití. Poznáváním těchto oblastí a hledáním souvislostí mezi nimi totiž rozvíjíme odpovědné jednání a chování jednotlivců. A to je i posláním vzdělávání žáků v 21. století.“

Petra Skalická, garantka globálního rozvojového vzdělávání z organizace Člověk v tísni, říká: „Věřím, že učitelé lekce velmi ocení, a to hned z několika důvodů. Dnešní žáci jsou v zajetí mnoha informací a je pro ně poutavé takové učení, ve kterém se propojuje ‚školní‘ obsah s tím, co se právě děje ve světě a kolem nich. Pro učitele bývá časově náročné vyhledat vhodné články, reportáže či konkrétní stopáž k určitému tématu, a v lekcích Virtuální školy je mají nachystané. Metodické zpracování pak pro ně může být přímo kuchařkou pro výuku nebo inspirací pro vlastní lekce.“ Česká televize podpořila projekt Virtuální škola v rámci svého portálu edu.ceskatelevize.cz, kde vytvořila samostatný předmět Globální rozvojové vzdělávání. Všichni zájemci tam naleznou jak úryvky z reportáží České televize, které jsou v lekcích využity, tak i samotné metodiky a pracovní listy ke stažení. Český rozhlas vytvořil na webu mujrozhlas.cz novou sekci Globální rozvojové vzdělávání, kam umístil všechny vybrané rozhlasové příspěvky použité v metodikách.

Dušan Radovanovič, vedoucí Archivních a programových fondů Českého rozhlasu, vnímá virtuální školu jako výborný projekt, který usnadní práci učitelům při přípravě na online hodiny. „Použití rozhlasových záznamů dodává příspěvkům větší atraktivitu. S projekty tohoto typu již máme zkušenosti, a proto jsme se ke spolupráci rádi připojili. Obdobným způsobem Český rozhlas kooperuje se vzdělávacím oddělením Ústavu pro studium totalitních režimů.“

„Podporu vzdělávání považuje Český rozhlas nejen za povinnost v rámci veřejné služby, ale především za své poslání,“ dodává Blanka Bumbálková, vedoucí oddělení komunikace Českého rozhlasu.

Ilustrace ke všem metodikám zpracovala Ilona Polanski, kterou téma oslovilo nejen jako ilustrátorku, ale i jako aktivního rodiče se zájmem o vzdělávání: „Vážím si toho, že jsem mohla přispět k určité modernizaci školství alespoň po stránce vizuální. Mě samotnou vybraná témata bavila studovat a následně k nim tvořit ilustrace. Učitelé i žáci mají před sebou velmi zajímavé podněty k bádání a posuzování.“

Všechny lekce jsou volně dostupné na www.npi.cz/virtualniskola.

Tisková zpráva NPI