Projděte si Prahu s aplikací, která přibližuje osudy Židů za protektorátu

Kde za druhé světové války bydleli židovští obyvatelé Prahy před tím, než museli nastoupit do transportu? Kam nesměli vstoupit a na jakých místech je zadrželi policisté z důvodu porušení tehdejších nařízení? Odpovědi nabízí nová aplikace MemoGIS Praha, zprovozněná u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu.

Velehradská ulice v Praze, 3. června 1942. Za nedovolené nakupování zde byla zatčena sedmačtyřicetiletá Otilie Redlichová. „Asi před půldruhým měsícem jsem koupila pro Židovku Vrbovou, která odjela transportem do Polska, od obchodníka Luxembourga pět kilogramů mouky po padesáti korunách za kilogram,“ přiznává paní Redlichová v policejním protokolu. Za svůj „prohřešek“ musela zaplatit pokutu pět tisíc korun. Pokud by ji neuhradila, hrozilo by jí vězení na dva týdny. Jestli Otilie Redlichová pokutu nakonec zaplatila, nevíme. Svůj osud vzhledem k židovskému původu ale ve vlastních rukách neměla . Už o dva měsíce později musela nastoupit do transportu směr Terezín. Zahynula 26. ledna 1943 v Osvětimi.

Její životní příběh nám pomohla zrekonstruovat nová aplikace MemoGIS Praha. A zdaleka není jediný. Podobných je celá řada. Muž, kterého zadrželi večer v kavárně, kam Židé neměli přístup. Žena, která si zakrývala na veřejnosti židovskou hvězdu… Jednotlivé případy lze rozkliknout na mapě, jež ukazuje místo zatčení nebo bydliště. K dispozici jsou policejní protokoly, často včetně fotografií, po označení jména dané osoby se pak lze dočíst, kde a kdy zahynula.

Aplikace umožňuje oživit mnohdy zapomenuté příběhy obětí holokaustu.

Mapa 30 000 obětí holokaustu
„Na mapu Prahy aplikace promítá informace o více než třiceti tisících obětech holokaustu, místech pronásledování a případech porušování protižidovských nařízení. Velké soubory dat, včetně fotografií obětí a rozsáhlého souboru digitalizovaných dokumentů, shromážděné pro výzkum, připomínku a vzdělávání, lze tak poznávat skrze prostor,” říká Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Aplikaci je možné spustit na počítači, ale i na mobilním telefonu, což umožňuje přímou procházku po místech dění. „Právě spojení s prostorem je klíčové. Sama jsem si to uvědomila, když jsem s pomocí aplikace prošla svou každodenní cestu do práce a našla čtyřicet tři případů perzekuce a segregace židovských obyvatel,” upozorňuje Zuzana Schreiberová, výkonná ředitelka spolku Multikulturní centrum Praha, které aplikaci s uživateli přímo ve městě testovalo a vytvářelo pro ni vzdělávací programy.

Webovou aplikaci nazvanou MemoGIS Praha (memory – anglicky paměť –GIS – geografický informační systém) vytvořil Masarykův ústav a Archiv AV ČR ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy a Multikulturním centrem Praha. Projekt podpořila Technologická agentura České republiky a bude dlouhodobě rozvíjen v rámci českého uzlu Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu.

Více informací včetně kontaktů nabízí tisková zpráva.

Zdroj: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR