Ředitel NUDZ: U dětí školního věku přibylo depresí i úzkostí

Klecany (u Prahy) – U dětí a náctiletých školního věku přibylo podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Petra Winklera kvůli pandemii a souvisejícím opatřením především depresí i úzkostí. Ačkoli z praxe zaznívá, že se zvyšuje výskyt sebepoškozování, tak nedochází k dokonaným sebevraždám, řekl ČTK Winkler. Před dvěma lety se kvůli šíření nového koronaviru v Česku poprvé zavřely základní, střední, vyšší odborné a vysoké školy.

Podle Winklera školáci strádali při online výuce zřejmě nejvíce nedostatkem kontaktu se svými vrstevníky, učiteli a dalšími, se kterými při běžném školním provozu přichází do styku. „Roli ale samozřejmě hrála změna životního stylu včetně omezení fyzického pohybu, změn ve stravování, delšího času stráveného za obrazovkami,“ uvedl ředitel NUDZ a dodal, že kromě online výuky šlo o další omezení včetně možnosti provozování koníčků, sportů, snížení času tráveného venku a ve společnosti vrstevníků a podobně.

Duševní zdraví podle Winklera negativně ovlivňuje především excesivní množství času strávené při online aktivitách, které lze považovat za pasivní nebo vyloženě negativní. „Tzn. je rozdíl mezi tím, když se dítě učí programovat, pročítá a účastní se debat na relevantních diskuzních fórech a vyvíjí vlastní kreativní činnost; a tím, když dítě pouze pasivně konzumuje negativní zprávy z nevěrohodných zdrojů, hraje hry a sjíždí stránky s pofidérním nebo věku neadekvátním obsahem,“ doplnil ředitel.

Pandemie a s ní související dlouhodobý pobyt doma měl i v některých případech dopad na rodinné problémy. „Rodina je ekosystém, který působí na každý jeho prvek a na děti zvláště. Bohužel máme zprávy, že v mnoha rodinách skutečně k eskalaci problémů došlo, a to až do úrovně domácího násilí,“ popsal Winkler.

Velké mohou podle něj být i dopady sociální izolace, protože dva roky strávené v pandemii představují v dětském a adolescentním věku velmi dlouhou dobu a podstatnou část psychosociálního vývoje, kdy má každý jedinec mnoho vývojových úkolů, k jejichž úspěšnému splnění je participace v kolektivu vrstevníků, zapojení do školních a jiných kolektivů, a podobně velmi důležité. „Člověk je obecně velmi adaptibilní tvor, takže u drtivé většiny dětí a dospívajících dlouhodobé negativní důsledky neočekávám, u nezanedbatelné části tam ale negativní dopady očekávat lze,“ upřesnil Winkler. Průměrná čekací doba na vyšetření u dětského psychiatra může být v ČR až několik měsíců.

Pro prevenci duševních onemocnění dítěte může udělat řadu věcí rodina, důležitými body jsou: péče o vlastní duševní zdraví, vyhýbání se stigmatizaci duševně nemocných, otevřená komunikace o duševním zdraví, snaha o rodinnou pohodu, dobrou atmosféru i komunikaci v rodině, a to zvláště v náročných chvílích, důležité je též všímat si varovných signálů a naučit se v případě potřeby efektivně vyhledat odbornou pomoc. Více informací a rad mohou lidé najít na webu www.opatruj.se.

Kvůli šíření nového koronaviru v Česku poprvé zavřely základní, střední, vyšší odborné a vysoké školy 11. března 2020. Na výuku na dálku tak tehdy přešlo zhruba 1,7 milionu dětí a mladých lidí, 130.000 učitelů a 26.000 akademiků. O uzavření škol rozhodla vláda o den dříve za situace, kdy v Česku bylo 58 případů nákazy covidu-19.

V ČR bylo dosud zaznamenáno přes 3,6 milionu případů covidu-19. Za celou dobu epidemie zemřelo přes 39.000 lidí s koronavirem.

Zdroj: ČTK