Studie: Platy učitelů zřejmě letos klesnou na 119 procent průměrné mzdy

Platy učitelů ve vztahu k průměrné mzdě v ČR zřejmě letos v důsledku ekonomického vývoje klesnou z loňských 122 procent na 119 procent a na stejné úrovni se pravděpodobně udrží i v příštím roce. Vyplývá to ze studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Relativně nejmenší platy podle ní mají hlavně učitelé ve středním věku, protože výdělky ve školství se s narůstajícím věkem příliš nemění. Výši platu učitelů ovlivňuje zejména jeho základ podle roků praxe, což snižuje zájem o učitelskou profesi mezi mladými lidmi.

Platy učitelů v ČR vůči ostatním výdělkům v ekonomice patřily do školního roku 2017/2018 k nejnižším mezi desítkami nejvyspělejších států světa. Příjmy pedagogů bez vedoucích pracovníků dosahovaly před pěti roky 101 procent průměrné mzdy. Díky následnému navyšování peněz se tento poměr podle studie loni zvýšil na 122 procent, a výdělky vyučujících se tak výrazně přiblížily průměru zemí OECD i EU.

„Aby se dosažená relativní úroveň učitelských platů udržela i v následujících letech, bude třeba je zvyšovat tempem růstu nominálních mezd v ekonomice. V krátkodobém výhledu roku 2022 ale relativní platy učitelů mírně poklesnou na 119 procent, kde se zřejmě udrží i v roce 2023,“ uvedli autoři studie. Vycházeli přitom z predikce vývoje mezd v Česku. V době zpracování studie vláda přislíbila od ledna 2023 zvýšit učitelské platy o pět procent.

Podle vědců vystačí slibované přidání na udržení tempa výdělků v ekonomice. „Další růst směrem k politicky přislíbené úrovni 130 procent se ale pravděpodobně konat nebude,“ míní. S garancí platů na 130 procentech průměrné mzdy počítá návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, který nedávno schválila vláda. Nový systém valorizace platů by podle něj měl fungovat od ledna 2024. Udržet platy učitelů na 130 procentech průměrné mzdy slíbila vláda rovněž ve svém programovém prohlášení.

Autoři studie připomněli, že učitelům se zvýšil základ platu od letošního ledna o dvě procenta. Relativní růst platů se podle studie týkal všech věkových skupin, nejvíc ale nejmladších učitelů do 30 let. „Naopak nejhůře jsou na tom dlouhodobě platy učitelů ve středním věku. Platy učitelů totiž rostou po celou dobu učitelské kariéry, ale tempo růstu je pomalé, a to i v mezinárodním srovnání,“ upozornili vědci. Kromě současného nastavení platových tabulek k tomu podle nich přispívá i absence kariérního řádu a standardů kvality výkonu učitelské profese.

Rozdíly mezi odměňováním učitelů podle vědců neodpovídají odlišné kvalitě jejich práce. „Vysoká míra paušalizace vede často k platovému nedocenění a nedostatečné motivaci kvalitních učitelů. To je následně spojeno s vyšším rizikem odchodů z profese a nízkým zájmem o učitelskou profesi mezi novou generací,“ míní. Podíl nadtarifních složek na úrovni 13 až 16 procent podle nich přitom loni výrazně převyšoval podíl osmi až 12 procent u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru.

Zdroj: ČTK