V ZŠ klesla účast na plaveckých kurzech, loni meziročně o dvě třetiny

V základních školách za poslední dva školní roky výrazně poklesla účast na plaveckých kurzech. Zatímco ještě v září 2019 chodilo na plavání kolem 46 procent žáků prvního stupně, předloni to bylo 36 procent a loni pak 13 procent. Počet školáků v kurzech se snížil v uplynulém školním roce meziročně ze zhruba 200.000 na 71.706. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství. Zájem o plavecké kurzy ubyl zřejmě v důsledku vypuknutí epidemie covidu-19, kvůli které byly mimo jiné několik měsíců zavřené bazény nebo se do nich mohlo chodit jen při dodržování přísných protiepidemických opatření.

Na začátku uplynulého školního roku platila pro návštěvu bazénu podmínka předložení negativního testu na covid-19 či dokladu o očkování proti nemoci nebo o jejím prodělání. Pro plavecké kurzy základních škol pak vláda v polovině září schválila výjimku. Děti z jedné školy mohly na plavání společně i bez testů, u bazénu se ale nesměly potkávat s žáky z jiných škol. Plavecké školy a provozovatelé bazénů tomu museli přizpůsobit své rozvrhy a organizaci v šatnách. Ministerstvo školství přitom doporučovalo snažit se žákům nahradit i hodiny plavání, o které přišli v předešlém období.

Podle statistik ministerstva se nicméně počet školáků v plaveckých kurzech v uplynulém školním roce meziročně snížil zhruba na třetinu. V září 2020 bylo v plaveckých kurzech 200.428 dětí, loni 71.706. Zatímco do školního roku 2019/2020 počet školáků v plaveckých kurzech vzrostl až na 259.521, po vypuknutí koronavirové epidemie začal klesat.

Výrazně se zmenšil i podíl školáků, které se plavání účastní. V první polovině posledního desetiletí se pohyboval nejdřív kolem dvou pětin žáků prvního stupně základních škol. Do září 2019 narostl na 46 procent, s epidemií pak ale předloni klesl na 36 procent a loni až na 13 procent.

Děti mezi první a pátou třídou mají absolvovat aspoň 40 hodin, o způsobu zařazení plavání do ročníků a rozvrhů rozhodují ředitelé jednotlivých škol. Ve výjimečných případech, například při nedostupnosti bazénu, může základní škola plavání přesunout i do vyšších ročníků, nebo ho z výuky vyřadit.

Před rokem 2017 byla výuka plavání dobrovolná, ale podle České školní inspekce se do ní přesto zapojovalo přibližně 95 procent základních škol. Zavedení povinného plavání se dlouho odkládalo hlavně z důvodu jeho financování. Platy instruktorů a pronájem bazénu se sice již dříve hradily z veřejných rozpočtů, ale placení dopravy zůstávalo na rodičích. Po zavedení povinného školního plavání se doprava začala hradit s pomocí peněz z ministerstva. Náklady na provoz bazénu hradí školy z příspěvku na provoz od svých zřizovatelů.

Zdroj: MŠMT