České VŠ si v mezinárodním hodnocení pohoršily, je jich v něm ale rekordní počet

České vysoké školy se v jednom z letošních žebříčků světových univerzit celkově propadly. Z 16 hodnocených vysokých škol si čtyři pohoršily, dvě si polepšily, devět zůstalo na stejné úrovni a jedna se v hodnocení objevila poprvé. Žebříček univerzit každoročně zveřejňuje britská společnost Quacquarelli Symonds (QS). Nejvýše se z českých zástupců, stejně jako v minulých letech, umístila Univerzita Karlova (UK), která klesla o 22 míst na 288. místo. V první pětistovce se umístily ještě dvě pražské vysoké školy, Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) a České vysoké učení technické (ČVUT).

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je druhou nejlépe hodnocenou českou univerzitou a je jednou ze dvou univerzit v zemi, která své umístění vylepšila. VŠCHT skončila letos na 358. místě, oproti loňskému 373. umístění. ČVUT zaznamenalo mezi českými školami největší zlepšení, když postoupilo o 25 míst na 378. místo.

Univerzita Karlova se podle svého mluvčího Václava Hájka navzdory poklesu stále drží mezi dvěma procenty nejlépe hodnocených univerzit světa. Rozdíly v bodování jednotlivých škol na prvních 300 místech žebříčku jsou podle něj tak malé, že meziroční posuny o třeba 20 míst jsou běžnou záležitostí. „Je přitom třeba zdůraznit, že tyto posuny neznamenají zásadní meziroční rozdíly v kvalitě výuky či vědy,“ uvedl. UK podle něj například úspěšně zvyšuje podíl studentů ze zahraničí, což je jedním z hodnotících ukazatelů žebříčku.

Rektor ČVUT Vojtěch Petráček uvedl, že vzestup ČVUT potvrzuje správné směřování školy v mezinárodní spolupráci na výzkumných projektech, internacionalizaci výuky a její provázanosti s praxí i třeba ve vstřícnosti k handicapovaným studentům.

Dalšími českými školami, které se dostaly do první tisícovky, jsou brněnská Masarykova univerzita (MU) (551-560.), Univerzita Palackého v Olomouci (651-700.), Vysoké učení technické v Brně (VUT) a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, které se na žebříčku umístila poprvé (shodně 701.-750.). Do rozmezí 801.-1000. se dostala Česká zemědělská univerzita v Praze, Mendelova univerzita v Brně, Technická univerzita v Liberci a Univerzita Hradec Králové.

„VUT zůstalo na stejné pozici jako v minulém žebříčku, to znamená 701. až 750. místo. Od předchozího ročníku se v hodnocení ale objevilo 124 nových jmen. V tomto kontextu je pro nás udržení pozice dobrou zprávou, i když máme samozřejmě ambice se do budoucna posunout výš,“ řekl ČTK rektor VUT v Brně Ladislav Janíček.

Rektor brněnské Masarykovy univerzity Martin Bareš ČTK řekl, že ho těší, že univerzita obhájila svoji mezinárodní pozici v sílící konkurenci. „Ale ještě větší radost mám z toho, že naše univerzita zlepšila svůj výkon zejména v počtu citací na akademického pracovníka – indikátoru, jež přispívá 20procentní váhou na celkové umístění,“ uvedl Bareš.

Česká republika se podle výsledků žebříčku potýká zejména s problémy v oblasti výzkumu. Žádná z českých univerzit se neumístila v první stovce nejlepších na světě. Nejlepší českou univerzitou v oblasti výzkumu je podle počtu citací Masarykova univerzita. Její hlavní oblastí výzkumu je medicína, která tvoří 19 procent. Výkon České republiky v žebříčku je ovlivněn i poklesem v jednotlivých ukazatelích QS. Nejvýraznější roli hrála kategorii Reputace zaměstnavatele a Citace na fakultu, v níž kleslo 14 českých vysokých škol.

„Česká republika má jeden z nejnižších podílů občanů s vysokoškolským vzděláním v Evropě. Prioritou jejích vysokých škol by mělo být zvrátit tento stav zvýšením dostupnosti, neboť vyšší míra vzdělání obyvatelstva nevyhnutelně pozitivně koreluje s rozvojem a stabilitou země v budoucnosti,“ řekl k hodnocení Ben Sowter, senior viceprezident společnosti QS.

Poradenská společnost QS zpracovává žebříček od roku 2004. Pro letošní vydání klasifikovala 1418 škol ze zhruba stovky zemí, mezi nimiž bylo letos 16 českých škol. Výsledky zahrnují šest kritérií, a to reputaci mezi zástupci jiných vysokých škol, renomé mezi zaměstnavateli, citovanost autorů, internacionalizaci akademické obce, počty zahraničních studentů a průměrný počet studentů na jednoho vyučujícího. V letošním roce přidala společnost QS také dva nové, nevážené pohledy. Míra zaměstnanosti hodnotí zaměstnatelnost studentů, zatímco Zapojení do mezinárodního výzkumu analyzuje mezinárodní výzkumnou spolupráci a přenos znalostí.

Co se týče prvních míst světového žebříčku, Massachusettský technologický institut obhájil pozici světové jedničky již jedenáctý rok po sobě. Na druhé místo postoupila Cambridgeská univerzita, na třetí pozici zůstává Stanfordova univerzita. Tyto prestižní školy mají rozpočty v řádech miliard dolarů.

Čína se nyní může pochlubit dvěma univerzitami mezi patnácti nejlepšími na světě, a to díky Pekingské univerzitě (12. místo) a Univerzitě Čching-chua (14. místo), které dosáhly nejvyššího umístění od vzniku tabulky. Nejvýkonnější asijskou univerzitou je Singapurská národní univerzita. Vedoucí univerzitou kontinentální Evropy je nadále švýcarská technická univerzita ETH v Curychu (9. místo), univerzita v argentinské metropoli Buenos Aires (UBA) je i letos přední univerzitou Latinské Ameriky.

Srovnávacích žebříčků univerzit existuje celá řada, Univerzita Karlova se v nich tradičně umisťuje nejlépe mezi českými univerzitami. Jiné české školy, například ČVUT nebo Vysoká škola ekonomická v Praze, se ale slušně umisťují v oborových žebříčcích zaměřených například jen na technické nebo ekonomické univerzity.

Zdroj: ČTK