Evropská komise vyhlásila letošní rok Evropským rokem mládeže

Rok 2022 patří mládeži. Mladí dostanou nové příležitosti a chystá se pro ně mnoho akcí.

Na loňský rok železnic navazuje letos rok mládeže. Evropská unie chce podpořit generaci mladých lidí, kterou významně zasáhla pandemie covid-19, a dát ji novou naději a důvěru v budoucnost. K aktivnímu zapojení do společnosti chce povzbudit především ty, kteří se potýkají s nějakým znevýhodněním. Mladí lidé budou mít příležitost zapojit se do programů, iniciativ a akcí pořádaných na evropské, národní i místní úrovni. Dostanou prostor vyjádřit svůj názor a podílet se na tvorbě vlastní budoucnosti. I proto je Evropský rok mládeže úzce spojen s iniciativou NextGenerationEU, která reflektuje současné společenské výzvy.

„Pandemie okradla mladé lidi o mnoho příležitostí – setkávat se, získávat nové přátele, poznávat nové kultury. Tento čas jim sice nemůžeme vrátit, ale navrhujeme dnes vyhlásit rok 2022 Evropským rokem mládeže. Mladí lidé jsou v centru našich politických rozhodnutí a priorit, od klimatu přes sociální oblast až po digitální oblast. Slibujeme, že jim budeme naslouchat, jak tomu činíme na Konferenci o budoucnosti Evropy, a chceme s nimi spolupracovat na utváření budoucnosti Evropské unie. Unie, která bude silnější, pokud přijme za své ambice mladých lidí, bude zakotvená v hodnotách a odvážná ve svých krocích,“ vysvětlila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová

Co si myslí mládež?

Evropský rok mládeže se logicky nemůže konat bez aktivního zapojení mladých lidí. Proto v říjnu 2021 vyzvala Evropská komise mladé Evropany, aby sdíleli své názory, nápady i obavy v online dotazníku. Výsledky tohoto průzkumu jsou již známé. Zapojilo se do něj téměř 5000 mladých lidí, nejčastěji ve věku 18 až 24 let. Dvě třetiny respondentů tvořily ženy a nejangažovanější byli jižanské státy – Řecko, Itálie a Španělsko. Ve svých odpovědích mladí lidé uvedli, že by měli zájem o festivaly, workshopy, debaty a školení. Někteří mají zájem o cestování, vzdělávací exkurze a výměny (včetně školních výměn), případně i o dobrovolnictví. Zhruba 60 procent se chce aktivně zapojit do Evropského roku mládeže a nejčastěji mají zájem o spolupráci s mladými lidmi z jiných zemí. Tematicky by se měl tento rok věnovat vzdělávání a odborné přípravě, boji s klimatickou změnou, (psychickému) zdraví, inkluzi ve společnosti a boji proti diskriminaci. Většina mladých si přeje, aby se akce v rámci Evropského roku mládeže konaly po celé Evropě, někteří by chtěli zapojit dokonce celý svět. Pro většinu respondentů je letošní rok příležitostí mladých vyjádřit svůj názor a být slyšen na evropské úrovni. Někteří mají ale obavu, aby nezůstalo jen u planých řečí a krátkodobého efektu.

Mládež v Evropě

Podle šetření Eurostat z ledna 2020 žije v celé Evropské unii 447,3 milionu lidí. Každý šestý je ve věku 15 až 29 let, což představuje 73,6 milionu lidí. 51 procent z nich tvoří muži. Nejvyšší počet mladých Evropanů žije ve francouzském regionu Île-de-France, který obklopuje Paříž, dále pak v italském regionu Lombardie, kde se nachází například město Milán, a také ve španělské Andalusii. V poměru k velikosti populace by však první tři příčky obsadila Francouzská Guyana, francouzské souostroví Mayotte a nizozemský Groningen, kde mladí lidé ve věku 15 až 29 let tvoří 23 procent populace. Nejnižší podíl mladých žije v německých regionech Durynsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko a Sasko-Anhaltsko. V České republice podíl mladých lidí v této věkové skupině pozvolna klesá. V roce 2020 jich u nás žilo 1,6 milionu (tedy zhruba 10 % z celkové populace 10,5 milionů).

Během roku mládeže bude Evropská komise propagovat všechny stávající programy a iniciativy, které jsou mladým lidem určeny. Patří sem zejména programy Erasmus+ včetně soutěže DiscoverEU a Evropský sbor solidarity. V rámci těchto programů se mohou mladí lidé dále vzdělávat, jezdit na zahraniční výměny, účastnit se setkání s veřejnými činiteli nebo pomáhat na dobrovolnických a solidárních projektech.

ALMA pomůže NEETs

Nově vznikla iniciativa ALMA (Aim, Learn, Master, Achieve), která podpoří především znevýhodněné mladé lidi ve věku 18-30 let, kteří nestudují a nemohou ani dlouhodobě najít zaměstnání (tzv. NEETs). ALMA jim nabídne možnost vyjet na odbornou stáž do jiného státu EU a získat tam praxi pod vedením zkušeného mentora. Po návratu získají další podporu při hledání vhodného zaměstnání. ALMA bude financována z prostředků programu ESF+. Účastníkům stáží budou proplaceny náklady na pobyt v zahraničí včetně cesty, pojištění a koučinku. Podle údajů Eurostatu z roku 2017 tvoří NEETs 13,4 procent ve věkové skupině 15 až 29 let. Nejnižší podíl NEETs vykazuje Nizozemsko (8,2 %), nejvyšší Itáliie (29, 4 %). V Česku je podíl těchto lidí 10 procent v dané věkové skupině.

Téma evropského roku vyhlašuje Evropská komise už téměř 40 let, ale neděje se tak každý rok. Loni se Komise zaměřila na podporu železniční dopravy, rok 2018 věnovala evropskému kulturnímu dědictví a rok 2015 patřil rozvojové spolupráci.

(převzato z www.dzs.cz)